Larvy komárů rodu Culex. Právě ti západonilský virus šíří. Není to žádný vzácný druh, prostě běžně rozšíření komáři|
Zdroj: VTM.cz
Tak vypadá tzv. západonilský virus.|
Zdroj: VTM.cz
Georgette Ndamukong instaluje past na komáry u Ellsworthovy letecké základny.|
Zdroj: ellsworth.af.mil
Komár Culex pipiens neboli komár pisklavý. Nejrozšířejší komár u nás.|
Zdroj: Katja Schulz, CC BY 2.0
Komár Culex quinquefasciatus se u nás rovněž vyskytuje.|
Zdroj: VTM.cz
Komár pisklavý. U nás nejrozšířenější druh komára. A zrovna ten může západonilský vir přenášet.|
Zdroj: 根川大橋, CC BY-SA 4.0
Inkubační doba trvá zpravidla 3 až 6 dnů od sání komára.|
Zdroj: VTM.cz
Pokud se příznaky objeví, jde o typicky bolesti hlavy, břicha, svalů i kloubů. Dále se může přidat nevolnost, horečka, vyrážka na trupu i končetinách a zánět spojivek.|
Zdroj: VTM.cz
Později se mohou přidat příznaky výše zmíněného poškození nervového systému, například obrny periferních nervů.|
Zdroj: VTM.cz
Míra úmrtnosti osob s poškozeným nervovým systémem činí přibližně 10 %, přičemž podle očekávání platí, že se zvyšuje s věkem.|
Zdroj: VTM.cz
Jelikož vakcína proti západonilské horečce dosud nebyla vyvinuta, léčba je pouze symptomatická.|
Zdroj: VTM.cz
Jako prevence se doporučuje vakcinace látkou proti chorobám, jejichž původcem jsou viry čeledi Flaviridae, což je typicky klíšťová encefalitida. Takové očkování může teoreticky onemocnění západonilskou horečkou zabránit – nebo alespoň zmírní jeho průběh.|
Zdroj: VTM.cz
Mnohem nebezpečnější než západonilská horečka je navzdory mediální panice právě klíště.|
Zdroj: VTM.cz
Rozšíření západonilského viru v Evropě k 21. září 2018. Dnes už by se mapa začervenala i v jihomoravské oblasti Česka.|
Zdroj: Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC