Jak se stavěla dálnice D1? Dopravní tepnu chtěli už za první republiky

6/18
Zavřít
  • Výjimku dostaly tři velké železobetonové obloukové mosty. Na nich se s prací přestalo v květnu 1942.
    Výjimku dostaly tři velké železobetonové obloukové mosty. Na nich se s prací přestalo v květnu 1942.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě.
    První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem.
    V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později.
    Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi.
    Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km.
    Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • V roce 1940 Úřad říšského protektora dovolil vyhlásit výběrová řízení na stavbu dalších úseků dálnice o celkové délce 17,2 km a stavbu menších mostů.
    V roce 1940 Úřad říšského protektora dovolil vyhlásit výběrová řízení na stavbu dalších úseků dálnice o celkové délce 17,2 km a stavbu menších mostů.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Nedostávalo se pohonných hmot a oceli, problém nastal i s dodávkami cementu. Zákaz stavby přišel 1. srpna.
    Nedostávalo se pohonných hmot a oceli, problém nastal i s dodávkami cementu. Zákaz stavby přišel 1. srpna.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Práce byly v omezené míře obnoveny až po válce v roce 1946.
    Práce byly v omezené míře obnoveny až po válce v roce 1946.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • O čtyři roky později došlo k definitivnímu zastavená veškerých stavebních prací.
    O čtyři roky později došlo k definitivnímu zastavená veškerých stavebních prací.| Zdroj: repro auto.cz
  • A to na celých 13 let. Rozhodnutí o znovuobnovení stavebních prací padlo v roce 1963.
    A to na celých 13 let. Rozhodnutí o znovuobnovení stavebních prací padlo v roce 1963.| Zdroj: archiv Muzea silnic
  • Rozhodnutí o obnovení stavby dálnice Praha - Brno padlo v roce 1963.
    Rozhodnutí o obnovení stavby dálnice Praha - Brno padlo v roce 1963.| Zdroj: repro auto.cz
  • Práce začaly v roce 1967.
    Práce začaly v roce 1967.| Zdroj: repro auto.cz
  • První dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se motoristům otevřel 12. července 1971.
    První dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se motoristům otevřel 12. července 1971.| Zdroj: ČTK
  • Za čtyři roky se postavil 21 kilometrů dlouhý úsek, z Prahy do Mirošovic.
    Za čtyři roky se postavil 21 kilometrů dlouhý úsek, z Prahy do Mirošovic.| Zdroj: ČTK
  • Další úsek, který spojoval Prahu s Brnem a Bratislavou, zprovoznili v roce 1980.
    Další úsek, který spojoval Prahu s Brnem a Bratislavou, zprovoznili v roce 1980.| Zdroj: RSD
  • V současnosti je v provozu zhruba 352 kilometrů.
    V současnosti je v provozu zhruba 352 kilometrů.| Zdroj: profimedia.cz
  • Povrch je na některých úsecích rekonstruován.
    Povrch je na některých úsecích rekonstruován.| Zdroj: ctk
Výjimku dostaly tři velké železobetonové obloukové mosty. Na nich se s prací přestalo v květnu 1942.
První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě.
V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem.
Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později.
Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi.
Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km.
V roce 1940 Úřad říšského protektora dovolil vyhlásit výběrová řízení na stavbu dalších úseků dálnice o celkové délce 17,2 km a stavbu menších mostů.
Nedostávalo se pohonných hmot a oceli, problém nastal i s dodávkami cementu. Zákaz stavby přišel 1. srpna.
Práce byly v omezené míře obnoveny až po válce v roce 1946.
O čtyři roky později došlo k definitivnímu zastavená veškerých stavebních prací.
A to na celých 13 let. Rozhodnutí o znovuobnovení stavebních prací padlo v roce 1963.
Rozhodnutí o obnovení stavby dálnice Praha - Brno padlo v roce 1963.
Práce začaly v roce 1967.
První dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se motoristům otevřel 12. července 1971.
Za čtyři roky se postavil 21 kilometrů dlouhý úsek, z Prahy do Mirošovic.
Další úsek, který spojoval Prahu s Brnem a Bratislavou, zprovoznili v roce 1980.
V současnosti je v provozu zhruba 352 kilometrů.
Povrch je na některých úsecích rekonstruován.