Předplatné
Byznys
FLOW
SHIFTS
e15 magazín
Newslettery
Finexpert
Realitní trh

Jak se stavěla dálnice D1? Dopravní tepnu chtěli už za první republiky

Výjimku dostaly tři velké železobetonové obloukové mosty. Na nich se s prací přestalo v květnu 1942.

Výjimku dostaly tři velké železobetonové obloukové mosty. Na nich se s prací přestalo v květnu 1942. • Zdroj: archiv Muzea silnic

První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě.
V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem.
Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později.
Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi.
Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km.
18
Fotogalerie
Petra Jansová

Dálnice D1 je nejstarší a také nejdelší silnicí v Česku. Poprvé s myšlenkou na propojení západní a východní části země přišli za první republiky, na konci 30. let obnovil tuto vizi známý zlínský průmyslník Jan Antonín Baťa a stavět se začalo v roce 1939. Po dálnici z Prahy až do Bratislavy se ale motoristé projeli až v 80. letech. Historii dálnice připomíná právě probíhající výstava v Muzeu silnic na Šumpersku.

Doporučujeme

Nejbohatší Češi a Slováci 2024
Žebříček miliardářů zde

Články z jiných titulů