Pračep, Granát a archivní snímky. Připomeňte si historii druhého největšího českého pivovaru
3
/
30
Přehled fotografií
Zavřít
Koňskou sílu postupně nahrazovala technika. Svoji první automobilovou cisternu zakoupil pivovar v roce 1962. S objemem 33,58 hektolitru sloužila pro zásobování největších odběratelů.
|
Zdroj: Státní oblastní archiv v Praze
V 19. století byli Češi stále považováni za občany druhé kategorie. Našli však chytré řešení, jak to změnit. Začali dávat dohromady své skromné úspory, a tak vytvořili kapitál, se kterým se mohli společně pustit i do velkých českých podnikatelských projektů. Jedním z se v roce 1869 stal Akcionářský pivovar na Smíchově.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
V roce 1891 byla úředně zaregistrována první značka smíchovského pivovaru. Na přelomu tisíciletí si pivovar nechal zapsat hned několik ochranných známek, například Smíchovský prapramen nebo Pračep. Uchytil se název Akcionářský pivovar na Smíchově.
|
Zdroj: archiv Staropramen
Na sklonku srpna 1869 vyšel v novinách inzerát, který svolával první valnou hromadu pivovaru. Ta se uskutečnila v legendárním hostinci U Zlatého anděla, která stávala na hlavní smíchovské třídě v místech, kde je dnes obchodní centrum.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Jeden z otců zakladatelů pivovaru, továrník Kohout. Podnikatel tělem i duší, jeho smíchovská továrna vyráběla zemědělské stroje a taky legendární velocipedy. Byl také dlouholetým předsedou Občanské besedy.
|
Zdroj: archiv Staropramen
Na fotografii zaměstnanců z roku 1906 nechybí Michael Trnka (ten úplně vpravo za lopatou), který se stal nejdéle sloužícím vrchním sládkem v historii pivovaru. Když začínal, nepatřil pivovar ani mezi dvacet největších v monarchii. Když v roce 1906 odcházel, byl to druhý největší pivovar Rakousko-Uherska.
|
Zdroj: Státní oblastní archiv v Praze
Trnka vstoupil do Akcionářského pivovaru na Smíchově v roce 1874 na pozici podsládka. Díky výborné práci se stal vrchním sládkem, a v roce 1884 tak mohl vykouzlit tmavé pivo Granát.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Mapa Smíchova z roku 1891. Pivovar se nachází zhruba uprostřed mapy, napravo od Radlické silnice. Velkou výhodou bylo blízké nádraží, o pivo se tak začali zajímat hostinští z měst na tratích Západní a Buštěhradské dráhy.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
František Hejtmánek (1839–1920) začínal v pivovaru jako účetní, ale do historie se zapsal jako první správce neboli ředitel smíchovského pivovaru, později člen správní rady a ten, který napsal první knihu o historii pivovaru z roku 1894.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Malba z roku 1903 zachycuje nádvoří smíchovského pivovaru. Nedílnou součástí pivovaru nejen v 19. století, ale ještě na počátku století dvacátého, byly pivovarské vozy tažené koňmi. V pivovaru z toho důvodu nechyběly ani stáje.
|
Zdroj: Archiv společnosti Pivovary Staropramen s. r. o.
Smíchovský pivovar na pohlednici z prvního desetiletí 20. století, pohled směrem od Vltavy. Její blízkost měla na chod pivovaru, který potřebuje velké množství vody, značný vliv. Led z řeky se navíc používal pro chlazení sklepů se sudy smíchovského piva.
|
Zdroj: Nakladatelství Josef Filiip, zal. 1938
Osvojení názvu Staropramen, který vznikl při bouřlivé debatě na jedné z valných hromad a byl registrován v roce 1911, předcházel vznik konkurence. Jeden pivovar totiž začal používat název Občanský akciový pivovar na Smíchově.
|
Zdroj: archiv Staropramen
V roce 1890 byla postavena varna číslo 2. V provozu byla i v průběhu první světové války, která smíchovskému pivovaru sebrala velkou část pracovních sil i žíznivých zákazníků.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Válečné škody pivovar napravil pod taktovkou ředitele Karla Dimmera ml. (sedící uprostřed). V době jeho úřadu začala výměna dřevěných sudů za ocelové tanky. Novinkou se inspiroval osobně ve vídeňském pivovaru Schwechat.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
V této době se do historie pivovaru výrazně zapsal Josef Paspa, hlavní sládek v letech 1912–1933. Nechal pivovar zmodernizovat a přestavět na největší v republice. V té době měl smíchovský pivovar úctyhodný výstav 1 milion hektolitrů ročně.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Po druhé světové válce čeká Granát zlá doba. Na 50 let se přestane oficiálně vařit, do hospod a lahví se toto pivo dostane znovu až v roce 2000.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Fotografie z roku 1944. Sudy vyrovnané do velkých pyramid jsou všude. Pracovníci bednářské dílny pivovaru již delší dobu bojují s nedostatkem prostoru na dolejším dvoře. Někteří se zapojí také do bojů válečných.
|
Zdroj: archiv Staropramen
Také druhá světová válka měla neblahý dopad na chod pivovaru. Oběti války z řad zaměstnanců připomíná památník Josefa Kaplického, odhalený v roce 1946. Najdete ho vedle pivovarské restaurace.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Etikety lahvového piva od 20. let až do roku 1945. Lahvovalo se jak v pivovaře, tak v mnoha soukromých stáčírnách po celé republice.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Etikety lahvového piva od 20. let až do roku 1945. Lahvovalo se jak v pivovaře, tak v mnoha soukromých stáčírnách po celé republice.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Etikety lahvového piva od 20. let až do roku 1945. Lahvovalo se jak v pivovaře, tak v mnoha soukromých stáčírnách po celé republice.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Etikety se měnily, mění a měnit se budou. Piva ze Smíchova však zůstávají stejná. Je za nimi tvrdá práce a mnoho let zkušeností.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Brzy po svém založení se začal smíchovský pivovar orientovat na export. Začátky však byly těžké. Do Vídně, metropole tehdejší monarchie, se nějaké pivo dovezlo, zřízené obchodní zastoupení však nevydrželo dlouho.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Díky vysmolování na dvoře pivovaru se ležácké sudy stávaly nepropustnými, čímž se zamezilo infekci piva a unikání kyseliny uhličité.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Jeden z posledních pivovarských koňů, Eman se jmenoval, pil rád pivo a znali ho nejen všichni pivovarští, ale také smíchovští. Obrázek je z roku 1960, poslední koně však dojezdili někdy kolem roku 1974.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Pivní papírové tácky z 60. až 80. let. V této éře držel smíchovský pivovar pozici největšího ve střední Evropě.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Pivní papírové tácky z 60. až 80. let. V této éře držel smíchovský pivovar pozici největšího ve střední Evropě.
|
Zdroj: Archiv Zeno Čižmáře
Ve varnách číslo 2 a 3 se 8. září 1995 uvařila poslední várka piva. Nahradila je ta dnešní, která první mladinu uvařila 13. února 1997.
|
Zdroj: Archiv Martina Česáka
Pokrok jde dál, tatam je doba, kdy se po dvoře pivovaru koulely dřevěné sudy. Spilku a kvasnou káď vystřídaly cylindricko-kónické (CK) tanky. Druhá fáze instalace CK tanků proběhla v roce 2007. První byla dokončena jejich uvedením do provozu 13. prosince 2004.
|
Zdroj: archiv Staropramen
Šedesát pět půllitrů piva za sekundu. Taková je produkce pivovaru v roce 2019. Na vše dohlíží vrchní sládek Zdeněk Lux, který ve Staropramenu pracuje již 24 let, z toho polovinu právě jako vrchní sládek.
|
Zdroj: Archiv společnosti Pivovary Staropramen s. r. o.
Zavřít