A o několik týdnů později Kohl zveřejnil plán sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že spojení bude otázkou tří až čtyř let.| Zdroj: Profimedia.cz Betonová zeď, která na bezmála tři desítky let vytvořila ze západního Berlína uzavřený ostrov ve východním bloku, vyrostla ve vší tajnosti v srpnu 1961.| Zdroj: profimedia.cz, isifa.com, čtk Měla zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony.| Zdroj: profimedia.cz, EPA, Reuters, ČTK Zeď z velké části tvořily betonové bloky vysoké 3,6 metru a zakončené drátem, který měl všechny odradit od případných pokusů o přelezení.| Zdroj: Wikimedia Začala se stavět v noci na 13. srpna 1961, měřila celkově 155 kilometrů.| Zdroj: Bundesregierung Na východní straně zdi se táhlo pečlivě střežené "území nikoho, které hlídalo 11500 vojáků na 302 strážních věžích a ve 20 bunkrech.| Zdroj: Foto Reuters, EPA, ČTK Lampy, rozmístěné podél zdi, z ní činily v noci nejjasnější místo ve městě, v kontrastu s jinak temným zbytkem východního Berlína. Celé dílo doplňovaly poplašné hlásiče, příkopy a ostnaté dráty.| Zdroj: Wikimedia Navzdory všem opatřením se zeď pokoušelo překonat mnoho lidí, často s tragickým výsledkem. Mezi lety 1961 a 1989 tam zahynulo 138 lidí.| Zdroj: Wikimedia Zeď měla sedm oficiálních přechodů. Nejslavnějším z nich byl Checkpoint Charlie na ulici Friedrichstrasse mezi západní čtvrtí Kreuzberg a východní Mitte.| Zdroj: Profimedia.cz Pád zdi souvisel s rozkladem režimu v NDR potažmo ve všech v zemích východního bloku. V létě 1989 otevřelo Maďarsko hranice do Rakouska pro východoněmecké uprchlíky, kteří utíkali po tisících.| Zdroj: Bundesarchiv K pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 nepřímo přispěl i tlak tehdejšího komunistického Československa. Československému vedení totiž stále více vadilo, že přes západoněmeckou ambasádu v Praze utíkají tisíce východních Němců na Západ.| Zdroj: Herbert Slavík A proto po Německé demokratické republice (NDR) požadovalo, aby situaci vyřešila.| Zdroj: Josef Ptáček Pod tlakem zahraničních okolností přijalo vedení NDR nová, liberálnější pravidla pro cestování do ciziny.| Zdroj: Profimedia.cz "Nebylo možné připustit, aby obrovská věc, dotýkající se Němců, nás a celé Evropy a celého světa skončila krveprolitím. Prohlásili jsme, že se nebudeme vměšovat," komentoval Michail Gorbačov tehdejší politickou situaci.| Zdroj: Bundesarchiv A 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa.| Zdroj: Bundesarchiv Pád berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989 v ulicích slavily statisíce Němců, další miliony se z něj radovaly doma.| Zdroj: Profimedia.cz Kolony aut se začaly tvořit hned poté, co byla vypuštěna zpráva o možnosti vycestování přes veškeré východoněmecké hraniční přechody.| Zdroj: EPA Přestože se v roce 1989 východoněmecký režim otřásal v základech, neváhal ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílat lidi do vězení za to, že se ho snažili opustit.| Zdroj: Profimedia.cz Sjednocení nastalo už 3. října 1990.| Zdroj: Profimedia.cz
