Pivo zde v roce 199 vyšlo na 49 korun. Nyní je o 20 korun dražší.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Pivovar U Fleků se v Křemencově ulici nachází už od roku 1499. Flekovský tmavý 13 procentní ležák se zde začal vařit v roce 1843.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
S nástupem komunismu byl podnik znárodněn. Původní majitelé (rodina Brtníků) jej získali zpět po pádu režimu v roce 1991.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Spravovaly jej postupně pivovary nuselské, branické a nakonec smíchovský Staropramen. Na začátku osmdesátých let dokonce zvažovalo vedení Pražských pivovarů, že zanedbaný a zpustošený nevýdělečný podnik zavře. |
Zdroj: Michaela Szkanderová
Nakonec k tomu nedošlo a díky několika milionové investici legendární minipivovar jako jeden z mála přežil socialisus.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
V restituci ho v 90.letech získala zpět rodina Brtníků. A podnik se díky promyšlenému marketingu stal oblíbenou turistickou atrakcí.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Pivnice láká na několik sálů a sálků s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie, Rytířský sál zvaný Emauzy, Jitrnice, Václavka a Chmelnice - sídlo flekovského kabaretu.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Atmosféru dotváří i harmonikář.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
"Češtinu tady moc neslyšíte, ale na druhou stranu to zase není tak výjimečné," říká hamonikář.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Svůj repertoár ale staví spíš na preferencích hostů. Nejčastěji tady podle něj tedy zní ruské, ukrajinské nebo německé písně. "Často hraju třeba Kaťušu," dodává.|
Zdroj: Michaela Szkanderová