Nejstarší pivovar v Česku. U Fleků se vaří pivo bez přestání 500 let, dnes na něj chodí hlavně cizinci

7/10
Zavřít
  • Pivo zde v roce 199 vyšlo na 49 korun. Nyní je o 20 korun dražší.
    Pivo zde v roce 199 vyšlo na 49 korun. Nyní je o 20 korun dražší.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Pivovar U Fleků se  v Křemencově ulici nachází už od roku 1499. Flekovský tmavý 13 procentní ležák se zde začal vařit v roce 1843.
    Pivovar U Fleků se v Křemencově ulici nachází už od roku 1499. Flekovský tmavý 13 procentní ležák se zde začal vařit v roce 1843.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • S nástupem komunismu byl podnik znárodněn. Původní majitelé (rodina Brtníků) jej získali zpět po pádu režimu v roce 1991.
    S nástupem komunismu byl podnik znárodněn. Původní majitelé (rodina Brtníků) jej získali zpět po pádu režimu v roce 1991.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Spravovaly jej postupně pivovary nuselské, branické a nakonec smíchovský Staropramen. Na začátku osmdesátých let dokonce zvažovalo vedení Pražských pivovarů, že zanedbaný a zpustošený nevýdělečný podnik zavře. 
    Přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Spravovaly jej postupně pivovary nuselské, branické a nakonec smíchovský Staropramen. Na začátku osmdesátých let dokonce zvažovalo vedení Pražských pivovarů, že zanedbaný a zpustošený nevýdělečný podnik zavře. | Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Nakonec k tomu nedošlo a díky několika milionové investici legendární minipivovar jako jeden z mála přežil socialisus.
    Nakonec k tomu nedošlo a díky několika milionové investici legendární minipivovar jako jeden z mála přežil socialisus.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • V restituci ho v 90.letech získala zpět rodina Brtníků. A podnik se díky promyšlenému marketingu stal oblíbenou turistickou atrakcí.
    V restituci ho v 90.letech získala zpět rodina Brtníků. A podnik se díky promyšlenému marketingu stal oblíbenou turistickou atrakcí.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Pivnice láká na několik sálů a sálků s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie, Rytířský sál zvaný Emauzy, Jitrnice, Václavka a Chmelnice - sídlo flekovského kabaretu.
    Pivnice láká na několik sálů a sálků s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie, Rytířský sál zvaný Emauzy, Jitrnice, Václavka a Chmelnice - sídlo flekovského kabaretu.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Atmosféru dotváří i harmonikář.
    Atmosféru dotváří i harmonikář.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • "Češtinu tady moc neslyšíte, ale na druhou stranu to zase není tak výjimečné," říká hamonikář.
    "Češtinu tady moc neslyšíte, ale na druhou stranu to zase není tak výjimečné," říká hamonikář.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Svůj repertoár ale staví spíš na preferencích hostů. Nejčastěji tady podle něj tedy zní ruské, ukrajinské nebo německé písně. "Často hraju třeba Kaťušu," dodává.
    Svůj repertoár ale staví spíš na preferencích hostů. Nejčastěji tady podle něj tedy zní ruské, ukrajinské nebo německé písně. "Často hraju třeba Kaťušu," dodává.| Zdroj: Michaela Szkanderová
Pivo zde v roce 199 vyšlo na 49 korun. Nyní je o 20 korun dražší.
Pivovar U Fleků se  v Křemencově ulici nachází už od roku 1499. Flekovský tmavý 13 procentní ležák se zde začal vařit v roce 1843.
S nástupem komunismu byl podnik znárodněn. Původní majitelé (rodina Brtníků) jej získali zpět po pádu režimu v roce 1991.
Přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Spravovaly jej postupně pivovary nuselské, branické a nakonec smíchovský Staropramen. Na začátku osmdesátých let dokonce zvažovalo vedení Pražských pivovarů, že zanedbaný a zpustošený nevýdělečný podnik zavře. 
Nakonec k tomu nedošlo a díky několika milionové investici legendární minipivovar jako jeden z mála přežil socialisus.
V restituci ho v 90.letech získala zpět rodina Brtníků. A podnik se díky promyšlenému marketingu stal oblíbenou turistickou atrakcí.
Pivnice láká na několik sálů a sálků s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie, Rytířský sál zvaný Emauzy, Jitrnice, Václavka a Chmelnice - sídlo flekovského kabaretu.
Atmosféru dotváří i harmonikář.
"Češtinu tady moc neslyšíte, ale na druhou stranu to zase není tak výjimečné," říká hamonikář.
Svůj repertoár ale staví spíš na preferencích hostů. Nejčastěji tady podle něj tedy zní ruské, ukrajinské nebo německé písně. "Často hraju třeba Kaťušu," dodává.