OBRAZEM: Symbol socialistického luxusu. InterContinental by se měl stát kulturní památkou

1/26
Zavřít
  • Koláž
    Koláž| Zdroj: E15
  • Hotel Intercontinental - mohutná budova pravoúhlých tvarů na konci Pařížské ulice - je názornou ukázkou architektonického stylu zvaného brutalismus.
    Hotel Intercontinental - mohutná budova pravoúhlých tvarů na konci Pařížské ulice - je názornou ukázkou architektonického stylu zvaného brutalismus.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Objekt, který představoval vrchol luxusu pražských hotelů 70. let, projektovali tři architektonické týmy pod vedením Karla Filsaka (mimo jiné autor českosloveksých ambasád v Dillí, Pekingu nebo v Káhiře).
    Objekt, který představoval vrchol luxusu pražských hotelů 70. let, projektovali tři architektonické týmy pod vedením Karla Filsaka (mimo jiné autor českosloveksých ambasád v Dillí, Pekingu nebo v Káhiře).| Zdroj: Daniel Vitouš
  • Objektu, který za 45 let ubytoval ve zhruba 375 pokojích 3,8 milionu lidí, muselo ustoupit několik domů.
    Objektu, který za 45 let ubytoval ve zhruba 375 pokojích 3,8 milionu lidí, muselo ustoupit několik domů.| Zdroj: Blesk:MICHAL PROTIVANSKÝ / CZECH NEWS Michal Protivansky/CNC
  • Hotel měl původně sloužit jako ubytovací zařízení pro hosty letecké linky PanAm.
    Hotel měl původně sloužit jako ubytovací zařízení pro hosty letecké linky PanAm.| Zdroj: Daniel Vitouš
  • Po roce 1968 v souvislostí s nastupující normalizací byly americké společnosti z hotelu vytlačeny a provozovatelem se stal ČEDOK. (snímek zachycuje výhled z Restaurace Zlatá Praha)
    Po roce 1968 v souvislostí s nastupující normalizací byly americké společnosti z hotelu vytlačeny a provozovatelem se stal ČEDOK. (snímek zachycuje výhled z Restaurace Zlatá Praha)| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Právě výhled na Staré město rozhodl, že hotel, který má reprezentovat luxus socialistického Československa, se postaví v Pařížské ulici.
    Právě výhled na Staré město rozhodl, že hotel, který má reprezentovat luxus socialistického Československa, se postaví v Pařížské ulici.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Střecha hotelu tedy funguje jako vyhlídková kavárna.
    Střecha hotelu tedy funguje jako vyhlídková kavárna.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Interiéry vytvořilo trio František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný což jsou mimo jiné i autoři ceněného Československého pavilonu pro mezinárodní výstavu EXPO 58 v Bruselu.
    Interiéry vytvořilo trio František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný což jsou mimo jiné i autoři ceněného Československého pavilonu pro mezinárodní výstavu EXPO 58 v Bruselu.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Původní interiéry se ale téměř nedochovaly.
    Původní interiéry se ale téměř nedochovaly.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • V letech 1992-95 proběhla v hotelu pod vedením architekta Romana Kouckého kompletní renovace.
    V letech 1992-95 proběhla v hotelu pod vedením architekta Romana Kouckého kompletní renovace.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Bazén byl dostaven v 90.letech a je dílem Karla Koutského a Vladimíry Leníčkové.
    Bazén byl dostaven v 90.letech a je dílem Karla Koutského a Vladimíry Leníčkové.| Zdroj: Blesk:MICHAL PROTIVANSKÝ / CZECH NEWS Michal Protivansky/CNC
  • V roce 2002 byla provedena kompletní obnova interiérů.
    V roce 2002 byla provedena kompletní obnova interiérů.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Na výzdobě hotelu se podíleli přední čeští umělci, tato praxe je pro architekturu tehdejší doby typická. Autorem skleněné plastiky je Stanislav Libenský - autor skleněné obkladu Nové scény Národního divadla.
    Na výzdobě hotelu se podíleli přední čeští umělci, tato praxe je pro architekturu tehdejší doby typická. Autorem skleněné plastiky je Stanislav Libenský - autor skleněné obkladu Nové scény Národního divadla.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Autorem svítidel v kazetovém podhledu, který se nachází v jednacím sále, je sklářský výtvarník René Roubíček.
    Autorem svítidel v kazetovém podhledu, který se nachází v jednacím sále, je sklářský výtvarník René Roubíček.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Soubor dřevěných plastik vytvořil sochař Miloslav Hejný.
    Soubor dřevěných plastik vytvořil sochař Miloslav Hejný.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Část z nich se v přízemí hotelu dochovala dodnes.(na snímku detail dřevěné plastiky)
    Část z nich se v přízemí hotelu dochovala dodnes.(na snímku detail dřevěné plastiky)| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • František Ronovský je autorem monumetálních obrazů ve foyer.
    František Ronovský je autorem monumetálních obrazů ve foyer.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Výkladní skříní socialismu se tehdy měla stát i restaurace Zlatá Praha.
    Výkladní skříní socialismu se tehdy měla stát i restaurace Zlatá Praha.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Kromě unikátního výhledu, restaurace nachází se v devátém patře, se zde servírovalo to nejlepší z tehdejší gastronomie.
    Kromě unikátního výhledu, restaurace nachází se v devátém patře, se zde servírovalo to nejlepší z tehdejší gastronomie.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • K vyhlášeným pražským podnikům patří hotelová restaurace i dnes.
    K vyhlášeným pražským podnikům patří hotelová restaurace i dnes.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Interiér restaurace dodnes zdobí lustry sochaře Huga Demartiniho.
    Interiér restaurace dodnes zdobí lustry sochaře Huga Demartiniho.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Dodnes se v přízemí hotelu nachází konferenční místnosti.
    Dodnes se v přízemí hotelu nachází konferenční místnosti.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Výjimečnost architektury hotelu InterContinental podtrhují i autoři nové publikace. "Architektura tohoto období byla, a já se domnívám, že stále trochu je, nedoceněná," uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Na publikaci se kromě pracovníků ústavu podíleli také odborníci z ČVUT, VUT, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd a nezávislí historici architektury.
    Výjimečnost architektury hotelu InterContinental podtrhují i autoři nové publikace. "Architektura tohoto období byla, a já se domnívám, že stále trochu je, nedoceněná," uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Na publikaci se kromě pracovníků ústavu podíleli také odborníci z ČVUT, VUT, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd a nezávislí historici architektury.| Zdroj: Michaela Szkanderová
  • Hotel několikrát změnil majitele. Loni v lednu ho od slovenské skupiny Best Hotel Properties získal fond R2G ovládaný Oldřichem Šlemrem, Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou. 
    Hotel několikrát změnil majitele. Loni v lednu ho od slovenské skupiny Best Hotel Properties získal fond R2G ovládaný Oldřichem Šlemrem, Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou. | Zdroj: Michaela Szkanderová
  • "Lichotí mi být spolumajitelem objektu, o kterém se píší knihy," uvedl na křtu knihy Šlemr. Dodal, že hotel koupili i proto, že si ji z architektonického a uměleckého hlediska váží a že chtějí, aby zůstal zachována tak, jak je. Kdyby stavba získala památkovou ochranu nevadilo by mu to.
    "Lichotí mi být spolumajitelem objektu, o kterém se píší knihy," uvedl na křtu knihy Šlemr. Dodal, že hotel koupili i proto, že si ji z architektonického a uměleckého hlediska váží a že chtějí, aby zůstal zachována tak, jak je. Kdyby stavba získala památkovou ochranu nevadilo by mu to.| Zdroj: Michaela Szkanderová
Koláž
Hotel Intercontinental - mohutná budova pravoúhlých tvarů na konci Pařížské ulice - je názornou ukázkou architektonického stylu zvaného brutalismus.
Objekt, který představoval vrchol luxusu pražských hotelů 70. let, projektovali tři architektonické týmy pod vedením Karla Filsaka (mimo jiné autor českosloveksých ambasád v Dillí, Pekingu nebo v Káhiře).
Objektu, který za 45 let ubytoval ve zhruba 375 pokojích 3,8 milionu lidí, muselo ustoupit několik domů.
Hotel měl původně sloužit jako ubytovací zařízení pro hosty letecké linky PanAm.
Po roce 1968 v souvislostí s nastupující normalizací byly americké společnosti z hotelu vytlačeny a provozovatelem se stal ČEDOK. (snímek zachycuje výhled z Restaurace Zlatá Praha)
Právě výhled na Staré město rozhodl, že hotel, který má reprezentovat luxus socialistického Československa, se postaví v Pařížské ulici.
Střecha hotelu tedy funguje jako vyhlídková kavárna.
Interiéry vytvořilo trio František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný což jsou mimo jiné i autoři ceněného Československého pavilonu pro mezinárodní výstavu EXPO 58 v Bruselu.
Původní interiéry se ale téměř nedochovaly.
V letech 1992-95 proběhla v hotelu pod vedením architekta Romana Kouckého kompletní renovace.
Bazén byl dostaven v 90.letech a je dílem Karla Koutského a Vladimíry Leníčkové.
V roce 2002 byla provedena kompletní obnova interiérů.
Na výzdobě hotelu se podíleli přední čeští umělci, tato praxe je pro architekturu tehdejší doby typická. Autorem skleněné plastiky je Stanislav Libenský - autor skleněné obkladu Nové scény Národního divadla.
Autorem svítidel v kazetovém podhledu, který se nachází v jednacím sále, je sklářský výtvarník René Roubíček.
Soubor dřevěných plastik vytvořil sochař Miloslav Hejný.
Část z nich se v přízemí hotelu dochovala dodnes.(na snímku detail dřevěné plastiky)
František Ronovský je autorem monumetálních obrazů ve foyer.
Výkladní skříní socialismu se tehdy měla stát i restaurace Zlatá Praha.
Kromě unikátního výhledu, restaurace nachází se v devátém patře, se zde servírovalo to nejlepší z tehdejší gastronomie.
K vyhlášeným pražským podnikům patří hotelová restaurace i dnes.
Interiér restaurace dodnes zdobí lustry sochaře Huga Demartiniho.
Dodnes se v přízemí hotelu nachází konferenční místnosti.
Výjimečnost architektury hotelu InterContinental podtrhují i autoři nové publikace. "Architektura tohoto období byla, a já se domnívám, že stále trochu je, nedoceněná," uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Na publikaci se kromě pracovníků ústavu podíleli také odborníci z ČVUT, VUT, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd a nezávislí historici architektury.
Hotel několikrát změnil majitele. Loni v lednu ho od slovenské skupiny Best Hotel Properties získal fond R2G ovládaný Oldřichem Šlemrem, Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou. 
"Lichotí mi být spolumajitelem objektu, o kterém se píší knihy," uvedl na křtu knihy Šlemr. Dodal, že hotel koupili i proto, že si ji z architektonického a uměleckého hlediska váží a že chtějí, aby zůstal zachována tak, jak je. Kdyby stavba získala památkovou ochranu nevadilo by mu to.