OBRAZEM: Symbol socialistického luxusu. InterContinental by se měl stát kulturní památkou

Koláž

Koláž Zdroj: E15

Hotel Intercontinental - mohutná budova pravoúhlých tvarů na konci Pařížské ulice - je názornou ukázkou architektonického stylu zvaného brutalismus.
Objekt, který představoval vrchol luxusu pražských hotelů 70. let, projektovali tři architektonické týmy pod vedením Karla Filsaka (mimo jiné autor českosloveksých ambasád v Dillí, Pekingu nebo v Káhiře).
Objektu, který za 45 let ubytoval ve zhruba 375 pokojích 3,8 milionu lidí, muselo ustoupit několik domů.
Hotel měl původně sloužit jako ubytovací zařízení pro hosty letecké linky PanAm.
Po roce 1968 v souvislostí s nastupující normalizací byly americké společnosti z hotelu vytlačeny a provozovatelem se stal ČEDOK. (snímek zachycuje výhled z Restaurace Zlatá Praha)
26
Fotogalerie

Původně vznikl na popud americké hotelové sítě, nakonec se stal symbolem československého socialistického luxusu. Pětihvězdičkový hotel InterContinental v centru „staré Prahy“ za pětačtyřicet let ubytoval zhruba čtyři miliony hostů. Architektuře objektu vzdává hold i publikace Národního památkového ústavu, při příležitosti jejího křtu minulý týden vznikla také reportáž z interiéru slavného objektu.

„Architektura tohoto období byla, a já se domnívám, že stále trochu je nedoceněná,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Na publikaci se kromě zaměstnanců NPÚ podíleli i odborníci z ČVUT, VUT, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd a nezávislí historici architektury. Kniha vznikala dva roky.

Mapuje i poslední období InterContinentalu. To je spojeno se současnými majiteli, miliardáři Oldřichem Šlemrem, Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou. Ti plánují co nejdříve zahájit rekonstrukci hotelu s ohledem na zachování původních detailů.

Provoz hotelu v Pařížské ulici pak v nejbližší době převezme řetězec Fairmont Hotels & Resorts, který je součástí sítě Accor. Od května letošního roku se jeho název změní na Golden Prague Hotel (hotel Zlatá Praha) podle zdejší hotelové restaurace s jejím jedinečným výhledem na metropoli. 

Jedním z kmotrů publikace byl i Rostislav Švácha nebo architekt Petr Vorlík, podle nichž by stavba zasloužila památkovou ochranu. 

„Lichotí mi být spolumajitelem objektu, o kterém se píší knihy,“ uvedl na křtu knihy Šlemr. Dodal, že hotel koupili i proto, že si ho z architektonického a uměleckého hlediska váží a že chtějí, aby zůstal zachován tak, jak je. Kdyby stavba získala památkovou ochranu, nevadilo by mu to.