OBRAZEM: Výstava ukazuje ekologické stavby z celého světa, nechybí Jezerní město či sídlo ČSOB

7/20
Zavřít
  • Seoullo 7017 v hlavním městě Soulu: projekt, který přináší nový život nepoužívané dálnici.
    Seoullo 7017 v hlavním městě Soulu: projekt, který přináší nový život nepoužívané dálnici.| Zdroj: Shutterstock
  • Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, které se ve Vrchlabí otevřelo v roce 2014, získalo přezdívku Krtek.
    Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, které se ve Vrchlabí otevřelo v roce 2014, získalo přezdívku Krtek.| Zdroj: Wikimedia Commons/Al.trcka
  • Stavba od architekta Petra Hájka má přednáškový sál, malou laboratoř pro studenty, galerii a knihovnu. O vytápění se stará tepelné čerpadlo.
    Stavba od architekta Petra Hájka má přednáškový sál, malou laboratoř pro studenty, galerii a knihovnu. O vytápění se stará tepelné čerpadlo.| Zdroj: KRNAP
  • Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, Vrchlabí.
    Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, Vrchlabí.| Zdroj: KRNAP
  • ČSOB v Pražských Radlicích byla jednou prvních kancelářských budov v Česku, kde stavitel zakomponoval zahrady a zeleň do mezipater a střech.
    ČSOB v Pražských Radlicích byla jednou prvních kancelářských budov v Česku, kde stavitel zakomponoval zahrady a zeleň do mezipater a střech.| Zdroj: ČSOB
  • Druhá budova centrály ČSOB v pražských Radlicích od Chalupa Architekti je propojená s o něco starší budovou od Josefa Pleskota lávkou.
    Druhá budova centrály ČSOB v pražských Radlicích od Chalupa Architekti je propojená s o něco starší budovou od Josefa Pleskota lávkou.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/Filip Šlapal
  • Po dostavbě centrály ČSOB vznikl prostor až pro 5000 zaměstnanců. Nová budova má mimo jiné vlastní soustavu tepelných čerpadel a vlastní systém využívání dešťové vody.
    Po dostavbě centrály ČSOB vznikl prostor až pro 5000 zaměstnanců. Nová budova má mimo jiné vlastní soustavu tepelných čerpadel a vlastní systém využívání dešťové vody.| Zdroj: Archiv soutěže Stavba roku
  • Vnitřek druhé budovy ČSOB před dokončením.
    Vnitřek druhé budovy ČSOB před dokončením.| Zdroj: Archiv soutěže Stavba roku
  • Vídeňská čtvrť Seestadt Aspern, Jezerní město, vznikla na ploše zrušeného letiště. Ve čtvrti založené na udržitelnosti a moderních technologích má po dokončení žít až 25 tisíc lidí.
    Vídeňská čtvrť Seestadt Aspern, Jezerní město, vznikla na ploše zrušeného letiště. Ve čtvrti založené na udržitelnosti a moderních technologích má po dokončení žít až 25 tisíc lidí.| Zdroj: ASCR
  • Na nové čtvrti se pracuje od roku 2009, název dostala podle  pětihektarového jezera uprostřed sídliště.
    Na nové čtvrti se pracuje od roku 2009, název dostala podle pětihektarového jezera uprostřed sídliště.| Zdroj: profimedia.cz
  • Jezerní město Aspern, Vídeň.
    Jezerní město Aspern, Vídeň.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/City of Vienna-C. Fürthner
  • Kulturní čtvrť v dánském přístavním městě Helsingør, centrem komplexu je nová knihovna s námořním muzeem. Dále je zde divadelní a konferenční  sál i restaurace.
    Kulturní čtvrť v dánském přístavním městě Helsingør, centrem komplexu je nová knihovna s námořním muzeem. Dále je zde divadelní a konferenční sál i restaurace.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Národní námořní muzeum v kulturní čtvrti Helsingør, projekt vytvořila studia BIG a AART Architects.
    Národní námořní muzeum v kulturní čtvrti Helsingør, projekt vytvořila studia BIG a AART Architects.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/Santiago Mora
  • Norské turistické trasy, ze kterých země udělala uměleckou podívanou. Součástí jsou skulptury, visuté vyhlídky nebo originální odpočívadla.
    Norské turistické trasy, ze kterých země udělala uměleckou podívanou. Součástí jsou skulptury, visuté vyhlídky nebo originální odpočívadla.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/Jiří Havran
  • Skulptura od architekta Reiulfa Ramstada na norských turistických trasách.
    Skulptura od architekta Reiulfa Ramstada na norských turistických trasách.| Zdroj: Wikimedia Commons/Quentin desfarges
  • Nizozemské studio MVRDV přestavělo v jihokorejském Soulu nepoužívanou nadzemní silnici na park s posezením.
    Nizozemské studio MVRDV přestavělo v jihokorejském Soulu nepoužívanou nadzemní silnici na park s posezením.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/Ossip van Duivenbode
  • Obálka publikace Estetika udržitelné architektury.
    Obálka publikace Estetika udržitelné architektury.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera
  • Jedna z částí Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku, který byl dokončen v roce 2013 v rámci projektu proměny města IBA.
    Jedna z částí Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku, který byl dokončen v roce 2013 v rámci projektu proměny města IBA.| Zdroj: Wikimedia Commons/Gerhard kemme
  • Budova Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku od berlínského studia Sauerbruch Hutton. K vytápění využívá tepelná čerpadla.
    Budova Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku od berlínského studia Sauerbruch Hutton. K vytápění využívá tepelná čerpadla.| Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera/Jan Bitter
  • Úřad pro rozvoj města a životní prostředí, Hamburk.
    Úřad pro rozvoj města a životní prostředí, Hamburk.| Zdroj: Profimedia
Seoullo 7017 v hlavním městě Soulu: projekt, který přináší nový život nepoužívané dálnici.
Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, které se ve Vrchlabí otevřelo v roce 2014, získalo přezdívku Krtek.
Stavba od architekta Petra Hájka má přednáškový sál, malou laboratoř pro studenty, galerii a knihovnu. O vytápění se stará tepelné čerpadlo.
Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, Vrchlabí.
ČSOB v Pražských Radlicích byla jednou prvních kancelářských budov v Česku, kde stavitel zakomponoval zahrady a zeleň do mezipater a střech.
Druhá budova centrály ČSOB v pražských Radlicích od Chalupa Architekti je propojená s o něco starší budovou od Josefa Pleskota lávkou.
Po dostavbě centrály ČSOB vznikl prostor až pro 5000 zaměstnanců. Nová budova má mimo jiné vlastní soustavu tepelných čerpadel a vlastní systém využívání dešťové vody.
Vnitřek druhé budovy ČSOB před dokončením.
Vídeňská čtvrť Seestadt Aspern, Jezerní město, vznikla na ploše zrušeného letiště. Ve čtvrti založené na udržitelnosti a moderních technologích má po dokončení žít až 25 tisíc lidí.
Na nové čtvrti se pracuje od roku 2009, název dostala podle  pětihektarového jezera uprostřed sídliště.
Jezerní město Aspern, Vídeň.
Kulturní čtvrť v dánském přístavním městě Helsingør, centrem komplexu je nová knihovna s námořním muzeem. Dále je zde divadelní a konferenční  sál i restaurace.
Národní námořní muzeum v kulturní čtvrti Helsingør, projekt vytvořila studia BIG a AART Architects.
Norské turistické trasy, ze kterých země udělala uměleckou podívanou. Součástí jsou skulptury, visuté vyhlídky nebo originální odpočívadla.
Skulptura od architekta Reiulfa Ramstada na norských turistických trasách.
Nizozemské studio MVRDV přestavělo v jihokorejském Soulu nepoužívanou nadzemní silnici na park s posezením.
Obálka publikace Estetika udržitelné architektury.
Jedna z částí Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku, který byl dokončen v roce 2013 v rámci projektu proměny města IBA.
Budova Úřadu pro rozvoj města a životní prostředí v Hamburku od berlínského studia Sauerbruch Hutton. K vytápění využívá tepelná čerpadla.
Úřad pro rozvoj města a životní prostředí, Hamburk.