Nosné ocelové konstrukce budovy o celkové váze 12400 kilo se vyrobily v Ostravě.|
Zdroj: archiv PCC
Výstavba Kongresového centra, dříve Palác kultury, začala v roce 1976.|
Zdroj: archiv PCC
A to na místě fotbalového hřiště.|
Zdroj: archiv PCC
Při zahájení výstavby se o budově hovořilo jako o Sjezdovém paláci.|
Zdroj: archiv PCC
První návštěvníky Palác kultury přivítal v roce 1981. Slavnostní otevření probíhalo za účasti tehdejší ho prezidenta - Gustava Husáka.
Na návrhu neofunkcionalistické stavby se podílel se podílel tým z Vojenského projektového ústavu: Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaňek a Josef Karlík.|
Zdroj: Foto E15 Anna Vackova
První akcí, která se v prostorech tehdy ještě Paláce kultury uskutečnila, byl 16. sjezdu KSČ.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Výjimečný výhled obdivovali kromě komunistických funkcionářů po roce 1989 například i účastníci Mezinárodního měnového fondu v roce 2000.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Před rokem 1989 se zde konala i řada společenských akcí určených veřejnosti.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Z Paláce kultury se v roce 1995 stal Kongresový palác.(na snímku šatny)|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V letech tam 1998–2000 proběhla generální rekonstrukce, a to i kvůli 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu. (na snímku šatny)|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Rekonstrukce vyšla na zhruba 3,5 miliardy korun.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Kromě vysoké míry variability prostoru, jednotlivé sály se dají oddělovat, což oceňují pořadatelé kongresů nejenom v době preventivních proticovidových opatřeních, je benefitem i výhled. Za dobré viditelnosti je odsud vidět i na Říp.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Toto je takzvaný Společenský sál, i ten doznal po rekonstrukci jistých změn.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Jde o druhý největší prostor v Kongresovém centru. Pořádají se zde politické konference, ale i plesy nebo taneční.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Pořádají se zde politické konference, ale i plesy nebo taneční.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V interiérech jsou stále patrné detaily, které asociují dobu vzniku objektu.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Jako například zábradlí z eloxované oceli.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Nebo dřevěné obložení.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Dochovaly se například obklady i dlažba z kvalitního kubánského mramoru.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
A zatímco v případě stavby dnes již neexistujícího Hotelu Praha, který byl zbourán, nesměly architekti použít nic z dovozu, byl Palác kultury plný nejvyspělejších zahraničních technologií a produktů.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Na druhou stranu stejně jako při stavbě dalších staveb bylo pět procent z celkového rozpočtu využito na umělecká díla. (na snímku foyer v severní části objektu, jde o prostor o výšce 11 metrů)|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V dnešním Kongresovém centru jich najdete něco kolem dvou set.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Od rytin.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Svítidel.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Až po skleněné plastiky. Tato je od předního sklářského dua - Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Jejíž hodnota je odhadována na sedm milionů korun.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Mezi designově nejzajímavější místa patří bezesporu toto schodiště.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
A plastika s názvem Slunce, která se nachází na jeho začátku.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Konstrukčně je toto schodiště tvořeno z ocelových plátů.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Do interiéru postupně přibývají i nové kusy. Naposledy tento nábytek.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Během rekonstrukce se změnila i podoba tohoto sálu. Jeho původní podobu naznačuje podhled. Dnes je zde virtuální studio.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V Kongresovém paláci je k dispozici až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob. Tento na snímku je největší.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Takzvaný Kongresový sál pojme necelé tři tisíce lidí.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Sedačky jsou zde původní. Takto je navrhl architekt Karlík. Každá mimo jiné plní funkci rozvodu vzduchu, a to 60 metrů krychlových za hodinu.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Původní je i opona od Aloise Fišárka.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Kromě Brežněva v tomto sále jednal i Barack Obama.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Navíc si "zahrál" i v reklamách,a to nejenom českých.|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová