OBRAZEM: Baťu připomínají nynější výročí i unikátní funkcionalistický památník
2
/
19
Přehled fotografií
Zavřít
Autorem konceptu památníku byl František Lýdie Gahura.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Současná podoba památníku
|
Zdroj: profimedia
Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.
|
Zdroj: profimedia
Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.
|
Zdroj: profimedia
Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.
|
Zdroj: profimedia
Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.
|
Zdroj: profimedia
Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.
|
Zdroj: profimedia
Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.
|
Zdroj: profimedia
Interiér bývalého Domu umění
|
Zdroj: profimedia
Takto to vypadalo uvnitř památníku za bývalého režimu. Z budovy se stal Dům umění.
|
Zdroj: profimedia
Takto to vypadalo uvnitř památníku za bývalého režimu. Z budovy se stal Dům umění.
|
Zdroj: profimedia
Památník byl otevřen 12. července 1933.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Celkové náklady na obnovu památníku přesáhly 50 milionů korun.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Paradoxně jediným výraznějším objektem uvnitř je model letadla, v němž Tomáš Baťa zahynul.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Budovu lze vnímat mimo jiné jako poctu funkcionalismu.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Z památníku nemělo být muzeum, ale v první řadě pietní místo.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Na Tomáše Baťu by si v něm v rámci tohoto konceptu měl zavzpomínat každý po svém, aniž by byl direktivně veden případnou výstavou.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Funkcionalismus jakoby ztělesňoval některé ctnosti připisované Baťovi: efektivitu, účelnost i jistý asketismus.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Ne každý tuto surovou podobu dobře snášel a chápal, tak jako ne každý snášel Baťovu povahu.
|
Zdroj: Anna Kuznická
Zavřít