Autorem konceptu památníku byl František Lýdie Gahura.| Zdroj: Anna Kuznická Současná podoba památníku| Zdroj: profimedia Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.| Zdroj: profimedia Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.| Zdroj: profimedia Instalace modelu letadla, v němž zahynul Tomáš Baťa.| Zdroj: profimedia Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.| Zdroj: profimedia Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.| Zdroj: profimedia Takto probíhala rekonstrukce bývalého Domu umění, na který byl památník Tomáše Bati předělán.| Zdroj: profimedia Interiér bývalého Domu umění| Zdroj: profimedia Takto to vypadalo uvnitř památníku za bývalého režimu. Z budovy se stal Dům umění.| Zdroj: profimedia Takto to vypadalo uvnitř památníku za bývalého režimu. Z budovy se stal Dům umění.| Zdroj: profimedia Památník byl otevřen 12. července 1933.| Zdroj: Anna Kuznická Celkové náklady na obnovu památníku přesáhly 50 milionů korun.| Zdroj: Anna Kuznická Paradoxně jediným výraznějším objektem uvnitř je model letadla, v němž Tomáš Baťa zahynul.| Zdroj: Anna Kuznická Budovu lze vnímat mimo jiné jako poctu funkcionalismu.| Zdroj: Anna Kuznická Z památníku nemělo být muzeum, ale v první řadě pietní místo.| Zdroj: Anna Kuznická Na Tomáše Baťu by si v něm v rámci tohoto konceptu měl zavzpomínat každý po svém, aniž by byl direktivně veden případnou výstavou.| Zdroj: Anna Kuznická Funkcionalismus jakoby ztělesňoval některé ctnosti připisované Baťovi: efektivitu, účelnost i jistý asketismus.| Zdroj: Anna Kuznická Ne každý tuto surovou podobu dobře snášel a chápal, tak jako ne každý snášel Baťovu povahu.| Zdroj: Anna Kuznická
