Nablýskaný Ramalláh vytváří falešný obraz současné Palestiny
1
/
20
Přehled fotografií
Zavřít
Jedním ze symbolů "nového" Ramalláhu je Mövenpick, první pětihvězdičkový hotel ve městě. Stál 43 milionů dolarů.
|
Zdroj: Petr Horky
Rana Al Jamal (vlevo) se narodila a vystudovala v Praze, kde byl její otec vyslancem, takže mluví perfektně česky. „Je to jediné místo na západním břehu, kde můžu žít životním stylem, který mi vyhovuje. Nikde jinde není tolik klubů,“ říká Rana o Ramalláhu. Pracuje v agentuře Sky, největší reklamce na Západním břehu. Do Ramalláhu se Rana vrátila po roce 2007, kdy se tu usídlila palestinská vláda v čele s premiérem Salámem Fajádem.
|
Zdroj: Petr Horky
Mladým Palestincům ale vadí, že zahraniční novináři líčí Ramalláh jako prosperující město plné zábavy. A jako vždy, debata se nakonec stočí na téma Izrael. „Tohle je tvář, kterou Izrael chce vidět. Že je tu boom a lidem se žije dobře,“ říká jedna z žen v baru a ostatní souhlasně přikyvují.
|
Zdroj: Petr Horky
Nástup uznávaného ekonoma a oblíbence západních médií do Ramalláhu přilákal zástupy palestinských emigrantů z USA, Tunisu i zemí bývalé Jugoslávie. Dnes je běžné, že na ulici potkáte mladého Palestince s dokonalým americkým přízvukem.
|
Zdroj: Petr Horky
Z provinčního dvacetitisícového města se stala liberální metropole, která konkuruje starobylému Betlému, Nábulusu nebo Haifě.
|
Zdroj: Petr Horky
Plody fajádismu jsou v Ramalláhu vidět na každém kroku: na předměstí vzniká umělé město byznysmenů jménem Rawabi, projekt za 800 milionů dolarů financovaný soukromým katarským fondem.
|
Zdroj: Petr Horky
Také ve vládní čtvrti rostou nová ministerstva ze skla a betonu. Impozantně působí i zbrusu nové hrobky zdejšího rodáka Jásira Arafata a básníka Mahmúda Darviše či prezidentský palác v arabském stylu.
|
Zdroj: Petr Horky
Mnohaletá vyjedánávání ani ozbrojený konflikt s Izraelem Palestincům samostatný stát nepřinesly, a tak se nyní zaměřují na budování institucí. V tom spočívá „fajádismus“, politický styl současného premiéra. Ekonom vystudovaný v Americe věří, že postavením paláců a ministerstev, hmatatelných součástí státu, přiblíží Palestince samostatnosti.
|
Zdroj: Petr Horky
Na jakých základech vyrostl skleněný Ramalláh? Na první pohled vypadá palestinská ekonomika solidně: v roce 2010 rostla dle Světové banky tempem 7,6 procenta. V první polovině roku 2011 byl růst už jen 4 procentní.
|
Zdroj: Petr Horky
Skleněný Ramalláh ztrácí lesk, když se podíváme na palestinskou ekonomiku více zblízka. Je to „dárcovská ekonomika“, závislá na rozvojové pomoci ze zahraničí – z USA, EU a arabských zemí. Otázka za milion dolarů zní: kolik procent celé ekonomiky tvoří rozvojová pomoc z USA, arabských zemí a EU?
|
Zdroj: Petr Horky
„V loňském roce tvořila zahraniční pomoc 1 miliardu dolarů, HDP je 7 miliard. Podporu dárců jsme tedy snížili na 14 procent ekonomiky,“ odpověděl na dotaz E15 Salám Fajád, který věří, že do roku 2013 bude palestinská ekonomika soběstačná. Existují ale dobré důvody, proč o tom lze pochybovat.
|
Zdroj: Petr Horky
Tržiště v centru Ramalláhu. V sobotu tu lze koupit ovoce a zeleninu. Palestina byla původně zemědělskou zemí.
|
Zdroj: Petr Horky
Problém palestinských území je, že samy o sobě generují malý zisk a přitom se stále více zadlužují. Jako hlavní překážku v obchodu identifikovala Světová banka bariéry a omezení stanovená Izraelem.
|
Zdroj: Petr Horky
Jde především o osm metrů vysokou betonovou zeď, která odděluje Západní břeh od Izraele a brání proudění zboží. Také přístavy ovládá Izrael. Tato omezení odrazují soukromé zahraniční investory.
|
Zdroj: Petr Horky
Skrz zeď je možné jen s povolením. Někteří ho dostanou, jiní ne. Řada Palestinců skrz zeď pendluje každý den.
|
Zdroj: Petr Horky
Musí vystoupit z autobusu a projít kontrolami, které jsou zdlouhavé a často potupné.
|
Zdroj: Petr Horky
Bariéry jako hlavní překážku pro růst ekonomiky označila i Světová banka, která na Západním břehu financuje řadu projektů.
|
Zdroj: Petr Horky
Třeba budovu ministerstva školství.
|
Zdroj: Petr Horky
Budoucnost palestinské ekonomiky bude do velké míry záležet na tom, zda se Salámu Fajádovi podaří zbavit závislosti na zahraničních dotacích a také na tom, jak se vyvine politická situace. Na květen jsou naplánovány volby a pokud by je vyhrál Hamás, USA i EU by mohly opět zastavit svou pomoc, protože hnutí považují za teroristickou organizaci.
|
Zdroj: Petr Horky
Na současnou vládu Saláma Fajáda možná budou jednou vzpomínat jako na dobré časy prosperity.
|
Zdroj: Petr Horky
Zavřít