FOTOREPORTÁŽ E15: Podívejte se, jak se vyrábějí slavné klavíry Petrof
1
/
57
Přehled fotografií
Zavřít
Výroba pianin a klavírů ve společnosti Petrof v Hradci Králové má 156 let dlouhou tradici. Na vzniku krásného a znělého nástroje se podílejí desítky pracovníků, kteří se starají o to, aby každý detail přispíval k dokonalému zvuku.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Základem nástrojů je dřevo. Pro rezonanční schopnosti dostává přednost především smrk, ale také buk či bříza. Používají se i drahé exotické dřeviny jako eben.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Dřevo musí být dokonale usušené, jeho zrání by rušilo zvukové vlastnosti nástroje.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Než se ke dřevu dostanou pracovníci továrny, zraje několik let venku.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Petrof dřevo nakupuje i dva roky předtím, než je začne opracovávat.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Továrna má vlastní sušárny, kde se dřevo zvenku ještě několik dní dosušuje, aby už materiál v nástroji nepracoval.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Dřevo se maximálně zužitkovává. Jen nejmenší odřezky se prodávají na topení. Dřevo na stavbu plotu tu nekoupíte.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Továrna má několik hal, velkou část zabírá dřevovýroba.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Rezonanční deska představuje nejdůležitější dřevěnou součást klavíru. Dřevěné díly se volí podle toho, zda bude součástí basové nebo výškové části. Po slepení dílů a zbroušení má deska na jedné straně tloušťku sedm milimetrů a na druhé devět.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Rezonanční smrky rostou ve výškách 700 až 1000 metrů nad mořem. Strom by měl být rovný, aby i léta byla co nejrovnější. Kdysi se říkalo, že by léta měla být také co nejhustší, ale to je podle lidí z Petrofu sporné.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Truhlářům pomáhají stroje, které dokáží některé části nástroje přesně nařezat, zbrousit či ohnout.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
O pásové výrobě nejde mluvit, ale všechny nástroje musí být standardizované.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Korpusy klavírů se vyrábějí zejména z lepeného dřeva.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Lepí se k sobě bukové a březové lamely. Za působení tepla se pak ohybají a zalisovávají.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Když je korpus dobře slepený a vyrobený z kvalitního materiálu, nástroj se nerozlaďuje.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Truhláři využívají pro ohýbání formu na klavíry.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Díky tomu jsou všechny nástroje stejné. Firma vyrábí osm set klavírních křídel a 1200 pianin ročně.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Osmdesát procent výroby je stále ruční. Ručně se například motají struny. Přestože pracovníkům pomáhá stroj, vyžaduje to cit pro správné utažení.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Základem struny je ocelový drát, kolem kterého se vine měděné opřádlo, aby vznikly střední a basové struny. Ve výškách zůstávají struny holé. Firma bere ocel a měď z Německa nebo Ameriky.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Na struhy se nesmí sahat. Pot na rukou by totiž vyvolal rychlou oxidaci mědi. Když například někdo láskyplně pohladí klavírní struny, je to v nástroji vidět.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V továrně jsou stovky rozpracovaných nástrojů. Každý má svůj „rodný list“, podle kterého pracovníci poznají, jakou fází výroby prochází.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Také klávesy musejí být z pěkného dřeva bez suků ani tento materiál nesmí být ani trochu pokřivený. V namáhané části se používá buk, ve zbytku klávesy smrk. Na černé klávesy se používá plast, u luxusnějších nástrojů eben.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Každá klávesa musí být přesně vyrobená, každá má jiný úhel. K usazení kláves do jedné roviny slouží různě tlusté podložky. Musí to být precizní práce jak na oko, tak mechanicky. Proto se tato část nedá dělat strojově.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Zvuk vyvolávají kladívka, která ťukají do strun.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Výroba kladívek je rovněž složitá alchymie. Intonér (neplést si s ladičem) kladívka rozpíchává a zabrušuje. Tím vytváří barvu zvuku a vyrovnává vlastnosti kladívka i hlasitostně. Do jednoho kladívka musí intonér udělat ručně i padesát vpichů.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Nástroje od Petrofu jsou vyhlášené dokonalou povrchovou úpravou. Před lakováním a leštěním se musejí mechanicky a posléze ručně obrousit.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Nástroje připravené na leštění
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Leštění zajišťují stroje. Nástroj se namaže speciální lešticí pastou a dva kotouče se postarají o vysoký lesk.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Pianino má kratší struny než křídlo. Mechanicky však funguje takřka stejně. Opět záleží na každém úhlu a utažení strun.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Každé kladívko je doprovázeno dusítkem vyrobeným pro daný tón. Vyšší tóny tvoří kvůli barvě a hlasitosti větší počet ocelových strun. Basová struna to obstará sama.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Vysoká preciznost se vyžaduje také u pedálů.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Křídla Petrof doprovází značka firmy.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Struny drží na litinovém rámu, což je jedna z mála částí, kterou si Petrof nevyrábí sám.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Konstrukci litinového rámu navrhuje počítač, určí, kde bude který tah. Firma zkoušela i ocel, ale ta má jiné zvukové vlastnosti. Stejně jako dřevo musí litina po odlití asi rok zrát.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Rámy se lakují kvůli vzhledu i kvůli zacelení pórů.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Koncertní křídlo se skládá ze sedmi tisíc součástek.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Pianino se vyrábí zhruba šest měsíců, křídla devět měsíců až rok. Na malých nástrojích pracuje více lidí, ale na mistrovských kusech občas jen jediný člověk. Někteří řemeslníci jsou ve firmě už od šestnácti let.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Firma zajišťuje i renovace. Pokud se nástroji dostává patřičné péče a stojí v prostředí, kde má správné klima, vydrží až sto let - a to i na pódiu.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Pro některá pianina se v řezbárně vyrábějí dekorace.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Řezbáři vytvářejí díla ručně z měkkého lipového dřeva. Většina takto zdobených nástrojů míří do Asie nebo Ruska. Evropané a Američané dávají přednost jednoduššímu designu.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Stoličky mají stejné lakování a design jak daný nástroj. Většinu jich Petrof sám nevyrábí, ale dovážejí se také z Itálie.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Nástroj se ladí několik měsíců. Dvakrát po natažení strun se dělá tónování, dvakrát se ladí podle ladičky. Následují další tři ladění. Mezi laděními musí uplynout nějaký čas, protože dřevo i kov stále pracují.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V Petrofu mají kromě obědových pauz i hlukové pauzy. Ladiči musejí při práci do nástrojů doslova bušit, aby se kladívka vyťukala. Proto je dobré si od „rámusu“ každou hodinu na pět minut odpočinout.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
O rozehrání nástroje se stará takzvaná vyhrávací mašina. Každý nástroj musí vydržet zhruba 22 minut pneumatického bušení několika tisíc úderů, což by lidský hráč nepřehrál ani za půl roku. Test také pomáhá odhalit skryté vady materiálu.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Největší zájem je o nástroje v klasické černé úpravě s vysokým leskem.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Zákazníci si ale mohou vybrat z řady materiálů a úprav.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Ceny pianin začínají na 150 tisících korun. Ceny křídel jsou podstatně vyšší. Nejdražší sériově vyráběný nástroj z edice Ant. Petrof stojí 4,5 milionu korun.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
U luxusních křídel se dbá na každý detail včetně brzdy.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Zákazníci mohou na přání dostat i další materiály, ať už zlato, perly, sklo, či dokonce beton. Firma nedávno vyrobila křídlo Rejnok za 6,5 milionu korun. K výrobě posloužila i rejnočí kůže.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Pianino má hmotnost 190 až 250 kilogramů, křídlo 350 až 500 kilogramů.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Většina nástrojů jde na vývoz. Ukládají se do papírových krabic nebo dřevěných beden.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Nástroje cestují k zákazníkům po silnici, železnici či letecky. Pro představu, do standardizovaného kontejneru se vejde 24 pianin.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Firma nedávno otevřela Petrof Gallery v Hradci Králové. Zahrnuje předváděcí místnost, kavárnu a koncertní halu.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Lidé si tam mohou nástroje vyzkoušet či jen díla při kávě obdivovat.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Šéfka výrobce pian Petrof Zuzana Ceralová Petrofová je představitelkou páté generace rodiny ve vedení firmy.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
V současnosti řeší dopady pandemie, která v podstatě uzavřela čínský trh. Přitom na něj připadá 35 procent exportu firmy.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Zuzana Ceralová Petrofová proto chce, aby se firma více zaměřila na výrobu nábytku.
|
Zdroj: E15 Michaela Szkanderová
Zavřít