Někteří z mnoha umučených žen a mužů ve věznici S-21. Vězni byli nuceni přiznat se ke spolupráci se CIA. Dokud se dotyčný nepřiznal, byl mučen nelidskými praktiky vždy do bezvědomí, poté hozen do vody, kde se začal topit a přišel k vědomí. Tento cyklus opakoval personál do chvíle, až se vězeň přiznal. Posléze byl popraven ranou do hlavy a podříznutím hrdla. Jeden ze způsobů zabíjení dětí byl ten, že s nimi mlátili do stromu na dlouho, než je usmrtili.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Každý nový vězeň vyl vyfotografován a bylo mu přiřazeno číslo. Pravidla chování ve věznici S-21. Při mučení například vězni nesměli projevit jakoukoli známku bolesti, nesměli dělat nic, co nebylo přikázáno a museli odpovídat bez jakéhokoli zpoždění. Při nedodržování pravidel byli potrestáni bičováním nebo elektrickými šoky. V celách seděli svázáni a nesměli se hýbat ani otáčet.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Cely ve věznici S-21 (dnes Tuol Sleng muzeum genocidy), které vzniklo ze střední školy v hlavním městě Phnom Penh a v němž bylo umučeno a popraveno v letech 1975 a 1979 mezi 17 a 20 tisíci lidí.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Mladý mnich| Zdroj: E15 Michaela Trnková Angkor Wat - komplex chrámů a největší náboženský monument na světě pocházející z 12. století.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Královský palác| Zdroj: E15 Michaela Trnková Mladí mniši| Zdroj: E15 Michaela Trnková Čerstvé kokosy jsou k dostání na každém rohu.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Buddhišští mniši při modlitbě.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Kambodžské děti v hlavním městě Phnom Penh.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Trh v hlavním městě Phnom Penh.| Zdroj: E15 Michaela Trnková U stánku jsou často celé rodiny i s dětmi.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Trh v hlavním městě Phnom Penh.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Trh v hlavním městě Phnom Penh.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Bezpečnost ani věk se při řízení motorky příliš neřeší.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Hlavní ulice v Phnom Penh. Skútr či motorka jsou oblíbenými dopravními prostředky, stejně tak rikša, neboli “tuk-tuk”.| Zdroj: E15 Michaela Trnková “Restaurace” v centru hlavního města Phnom Penh. Hygienické podmínky zaostávají.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Práce na poli| Zdroj: E15 Michaela Trnková Pole po dešti| Zdroj: E15 Michaela Trnková Kambodžské děti se radují z každého turisty, kterého spatří.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Solná pole v provincii Kampot produkují sůl hlavně pro tuzemskou spotřebu, nicméně farmáři naléhají na vládu, aby jim pomohla exportovat sůl i do zámoří. Ročně zde vyprodukují nad 300 tisíc tun soli a poptávka v Kambodži je pouze 100 tisíc tun.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Venkovské bydlení| Zdroj: E15 Michaela Trnková Venkovské bydlení| Zdroj: E15 Michaela Trnková Venkovské bydlení| Zdroj: E15 Michaela Trnková Děti zřídkakdy vlastní koupené hračky. Hrají si s tím, co najdou.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Venkovské domy v nejchudších částech země jsou velmi jednoduché, uvnitř se nachází pouze ohniště a okolo něj jsou místa na spaní.| Zdroj: E15 Michaela Trnková Příprava oběda čerstvě ulovených ryb| Zdroj: E15 Michaela Trnková Odpočinek venkovanky v kambodžské džungli nacházející se v provincii Mondul Kiri| Zdroj: E15 Michaela Trnková Tradiční oděv| Zdroj: E15 Michaela Trnková Prodavačky banánů| Zdroj: E15 Michaela Trnková Venkovsý trh| Zdroj: E15 Michaela Trnková Život na lodi. Někteří Kambodžané nevlastní svůj dům a místo toho bydlí na lodi.| Zdroj: E15 Michaela Trnková MNIŠI V PRALESE. Město rostlo ve středověku pod vlivem hinduismu, dnes jde o převážně buddhistickou oblast.| Zdroj: Profimedia.cz SYMBOL. Silueta centrálního chrámu Angkor Wat se dostala i na kambodžskou vlajku.| Zdroj: Profimedia.cz
