Sonda Curisoity, která zkoumala povrch Marsu, stála 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč). Váží zhruba tunu a je poháněná radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238.| Zdroj: ctk Modul Schiaparelli| Zdroj: reuters Modul Schiaparelli| Zdroj: reuters Modul Schiaparelli| Zdroj: čtk Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu.| Zdroj: ctk Z předcházejících snímků pořízených z oběžné dráhy kolem rudé planety se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života. (Foto ČTK)| Zdroj: ctk Impozantní fotografie zachycují spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistála 6. srpna. Vědci odhadují, že Curiosity bude trvat asi rok, než se fyzicky dostane na úpatí hory, která je asi deset kilometrů od místa přistání. (Foto ČTK)| Zdroj: ctk Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí zveřejnil první barevné snímky s vysokým rozlišením, které z Marsu poslalo výzkumné vozidlo Curiosity. Na snímcích jsou duny a hora Mount Sharp tvořená vrstvami horniny. (Foto ČTK)| Zdroj: ctk Curiosity, Mars| Zdroj: ctk Curiosity, Mars| Zdroj: ctk
