Studie českých vědců se snaží objasnit, jak vznikl metan na Zemi a na Marsu v rané fázi vývoje planet – v době před vznikem života.
Objev metanu v atmosféře rudé planety vyvolal svého času diskuze o existenci života na Marsu. Mikrobi, kteří mohli produkovat tento plyn, se jevili jako pravděpodobné vysvětlení nejen přítomnosti metanu, ale také jeho proměnlivé koncentrace v závislosti na ročním období.
Profesor Svatopluk Civiš a jeho spolupracovníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR nyní představili teorii, která vznik metanu na Marsu vysvětluje pouhou fotochemickou reakcí bez přítomnosti mikrobů. Jejich publikace v Nature Astronomy shrnuje výsledky výzkumu vysvětlujícího vznik metanu z oxidu uhličitého působením slunečního záření na kyselé minerály.
Metan je reaktivní plyn, který se mohl podílet na chemických reakcích při vzniku biomolekul, z nichž možná posléze povstal život. Svatopluk Civiš se však domnívá, že složitější látky vznikly po dopadech asteroidů na Zemi a pravděpodobně také na Mars v době před více než 3,8 miliardy let. Na obou planetách tak mohl vzniknout život. Do dnešních dob však přežil pravděpodobně jen na Zemi a metan teď na Marsu vzniká fotochemickými reakcemi.
Civišův tým, který se vznikem biomolekul a života na Zemi po dopadu asteroidu zabývá přes patnáct let, patří mezi zakladatele tohoto vědeckého směru v Česku. Tuzemští vědci ukázali souvislost mezi vznikem biomolekul při dopadu mimozemského tělesa a současnou datací vzniku nejstarších živých struktur záhy po období takzvaného pozdního velkého bombardování naší planety.
Vědecký tým použil ke svým experimentům také vysoce výkonný laser Prague Asterix Laser System, který provozuje Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR.
