Jak se žije v Grónsku. Fotky z ostrova, kvůli kterému Trump hrozí rozvrácením NATO

4/48
Přehled fotografií
Zavřít
  • Americký prezident Donald Trump dává dlouhodobě a zcela otevřeně najevo, že chce získat Grónsko.
    Americký prezident Donald Trump dává dlouhodobě a zcela otevřeně najevo, že chce získat Grónsko.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Během svého prvního funkčního období navrhl, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů.
    Během svého prvního funkčního období navrhl, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Kodaň návrh smetla ze stolu jako absurdní a Gróňané si pak na několik let oddechli.
    Kodaň návrh smetla ze stolu jako absurdní a Gróňané si pak na několik let oddechli.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Hned po svém loňském návratu do Bílého domu Trump znovu avizoval, že chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.
    Hned po svém loňském návratu do Bílého domu Trump znovu avizoval, že chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.| Zdroj: Profimedia.cz
  • V březnu pak v projevu oslovil přímo Gróňany, kterým vzkázal, že mají právo se rozhodnout, ke komu se přidají.
    V březnu pak v projevu oslovil přímo Gróňany, kterým vzkázal, že mají právo se rozhodnout, ke komu se přidají.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Trump téma znovu a razantně nastolil letos v lednu poté, co se USA zmocnily venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, když prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují.
    Trump téma znovu a razantně nastolil letos v lednu poté, co se USA zmocnily venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, když prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují.| Zdroj: Profimedia
  • Dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda, jasně ale nevyloučil ani využití americké armády.
    Dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda, jasně ale nevyloučil ani využití americké armády.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Trump dokonce odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO.
    Trump dokonce odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO.| Zdroj: Creative Commons
  • Dánsko vzápětí varovalo, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, a zejména Severoatlantické aliance.
    Dánsko vzápětí varovalo, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, a zejména Severoatlantické aliance.| Zdroj: Creative Commons
  • Šéf Bílého domu reagoval uvalením nových dovozních cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO ve výši 10 procent. Ty zvýší na 25 procent, pokud do června nebude ostrov pod americkou kontrolou.
    Šéf Bílého domu reagoval uvalením nových dovozních cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO ve výši 10 procent. Ty zvýší na 25 procent, pokud do června nebude ostrov pod americkou kontrolou.| Zdroj: Profimedia.cz
  • EU v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mezitím chystá odpověď, která by USA mohla vyjít draho.
    EU v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mezitím chystá odpověď, která by USA mohla vyjít draho.| Zdroj: Creative Commons
  • Samotní obyvatelé Grónska, které je autonomním územím Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech, dali jasně najevo, že nechtějí být ani Američany, ani Dány.
    Samotní obyvatelé Grónska, které je autonomním územím Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech, dali jasně najevo, že nechtějí být ani Američany, ani Dány.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Pokud si však Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil premiér této arktické země Jens-Frederik Nielsen.
    Pokud si však Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil premiér této arktické země Jens-Frederik Nielsen.| Zdroj: Creative Commons
  • Ostrov, který osídlili nejprve v 10. století Vikingové, a poté ve 13. století Inuité, má svou polohou sice nejblíž k území Kanady.
    Ostrov, který osídlili nejprve v 10. století Vikingové, a poté ve 13. století Inuité, má svou polohou sice nejblíž k území Kanady.| Zdroj: Creative Commons
  • Politicky a kulturně je ale už přes tisíc let spjatý spíše s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.
    Politicky a kulturně je ale už přes tisíc let spjatý spíše s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.| Zdroj: Reuters
  • Spojené státy po Grónsku přesto pomrkávají už od 19. století. Možnost koupě ostrova prozkoumal poprvé v roce 1867 tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward, Kongres ale jeho návrh neschválil.
    Spojené státy po Grónsku přesto pomrkávají už od 19. století. Možnost koupě ostrova prozkoumal poprvé v roce 1867 tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward, Kongres ale jeho návrh neschválil.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Spojené státy v roce 1941 ostrov převzaly pod svou ochranu po okupaci Dánska nacisty a vybudovaly zde letecké základny, z nichž některé slouží jako letiště dodnes.
    Spojené státy v roce 1941 ostrov převzaly pod svou ochranu po okupaci Dánska nacisty a vybudovaly zde letecké základny, z nichž některé slouží jako letiště dodnes.| Zdroj: Profimedia
  • Po konci druhé světové války USA nabídly Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla.
    Po konci druhé světové války USA nabídly Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla.| Zdroj: Profimedia
  • Získání Grónska má pro USA význam díky strategické poloze.
    Získání Grónska má pro USA význam díky strategické poloze.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Klimatické změny způsobují, že Arktida se otevírá pro lodní dopravu, což může zpřístupnit nové obchodní trasy.
    Klimatické změny způsobují, že Arktida se otevírá pro lodní dopravu, což může zpřístupnit nové obchodní trasy.| Zdroj: Profimedia
  • Ostrov leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem, což z něj navíc činí klíčový bod pro obranu USA a NATO, a pokud by ho ovládla jiná velmoc, například Čína nebo Rusko, mohlo by to ohrozit Spojené státy i Evropu.
    Ostrov leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem, což z něj navíc činí klíčový bod pro obranu USA a NATO, a pokud by ho ovládla jiná velmoc, například Čína nebo Rusko, mohlo by to ohrozit Spojené státy i Evropu.| Zdroj: Profimedia
  • Americká armáda i proto udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska, kde je potenciál pro další vojenské základny.
    Americká armáda i proto udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska, kde je potenciál pro další vojenské základny.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Spojené státy by díky nim získaly možnost posílit monitorování ruských vojenských aktivit v Arktidě, která se stává novým hřištěm pro mocenské soupeření.
    Spojené státy by díky nim získaly možnost posílit monitorování ruských vojenských aktivit v Arktidě, která se stává novým hřištěm pro mocenské soupeření.| Zdroj: Profimedia
  • Rusko v této oblasti buduje nové vojenské základny, letiště a radary, Čína se zase snaží získat přístup k surovinám i obchodním trasám.
    Rusko v této oblasti buduje nové vojenské základny, letiště a radary, Čína se zase snaží získat přístup k surovinám i obchodním trasám.| Zdroj: Creative Commons
  • Nejméně zalidněná země na světě cizí mocnosti láká i díky obrovským nalezištím důležitých nerostných surovin.
    Nejméně zalidněná země na světě cizí mocnosti láká i díky obrovským nalezištím důležitých nerostných surovin.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Grónsko disponuje osmými největšími zásobami takzvaných prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu všeho možného od mobilních telefonů po baterie a elektromotory.
    Grónsko disponuje osmými největšími zásobami takzvaných prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu všeho možného od mobilních telefonů po baterie a elektromotory.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Má také velká ložiska dalších klíčových kovů, jako je lithium a kobalt. S táním ledovců se navíc otevírají nové možnosti těžby.
    Má také velká ložiska dalších klíčových kovů, jako je lithium a kobalt. S táním ledovců se navíc otevírají nové možnosti těžby.| Zdroj: Profimedia
  • Velký problém však pro potenciální zájemce představuje nedostatečná rozvinutost těžebního průmyslu v regionu, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel.
    Velký problém však pro potenciální zájemce představuje nedostatečná rozvinutost těžebního průmyslu v regionu, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Obří ostrov většinu roku bičuje drsné počasí a je vzdálený od většiny odběratelů.
    Obří ostrov většinu roku bičuje drsné počasí a je vzdálený od většiny odběratelů.| Zdroj: Profimedia
  • Území má nadto přísné předpisy týkající se ochrany životního prostředí a požadavků na sociální dopady, získání povolení k těžbě trvá dlouho.
    Území má nadto přísné předpisy týkající se ochrany životního prostředí a požadavků na sociální dopady, získání povolení k těžbě trvá dlouho.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Chybí fyzická a digitální infrastruktura či kvalifikovaná pracovní síla.
    Chybí fyzická a digitální infrastruktura či kvalifikovaná pracovní síla.| Zdroj: Creative Commons
  • Úřady doufají, že v příštím desetiletí se podaří zprovoznit další tři až pět dolů, což není mnoho.
    Úřady doufají, že v příštím desetiletí se podaří zprovoznit další tři až pět dolů, což není mnoho.| Zdroj: Creative Commons
  • Místní hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (přes 72 miliard korun), drží nad vodou především rybolov a veřejný sektor.
    Místní hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (přes 72 miliard korun), drží nad vodou především rybolov a veřejný sektor.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Území je závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů od Dánska.
    Území je závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů od Dánska.| Zdroj: Creative Commons
  • Země ledu a nalezišť surovin bývala do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získala částečnou autonomii, když vznikl její parlament.
    Země ledu a nalezišť surovin bývala do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získala částečnou autonomii, když vznikl její parlament.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Gróňané v roce 2008 v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, díky čemuž následující rok získali možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda a odpovědnost za vládní služby, jako jsou soudy, policie či pobřežní stráž.
    Gróňané v roce 2008 v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, díky čemuž následující rok získali možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda a odpovědnost za vládní služby, jako jsou soudy, policie či pobřežní stráž.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Oficiální jazyk byl navíc změněn z dánštiny na grónštinu.
    Oficiální jazyk byl navíc změněn z dánštiny na grónštinu.| Zdroj: CC BY-SA 3.0: John - Wikimedia Commons
  • Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska.
    Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Ostrov, patrně i kvůli velké finanční závislosti na Kodani, se dosud nepokusil vyhlásit nezávislost.
    Ostrov, patrně i kvůli velké finanční závislosti na Kodani, se dosud nepokusil vyhlásit nezávislost.| Zdroj: Creative Commons
  • V roce 2016 se pro ni v nezávazném referendu vyslovilo 64 procent obyvatel a o dva roky později se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
    V roce 2016 se pro ni v nezávazném referendu vyslovilo 64 procent obyvatel a o dva roky později se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.| Zdroj: Creative Commons
  • Hlavní starostí Gróňanů ale nyní je, aby jejich osud nepřipadl do rukou nevyzptytatelného amerického prezidenta.
    Hlavní starostí Gróňanů ale nyní je, aby jejich osud nepřipadl do rukou nevyzptytatelného amerického prezidenta.| Zdroj: Creative Commons
  • Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří domorodí Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží.
    Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří domorodí Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží.| Zdroj: Creative Commons
  • V důsledku tání ledu může vzniknout nová obchodní cesta přes severní pól, která by se zcela vyhnula ruským vodám. USA by v případě získání Grónska mohly tuto trasu využít a chránit, čímž by posílily svůj vliv v globálním obchodu.
    V důsledku tání ledu může vzniknout nová obchodní cesta přes severní pól, která by se zcela vyhnula ruským vodám. USA by v případě získání Grónska mohly tuto trasu využít a chránit, čímž by posílily svůj vliv v globálním obchodu.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Severní mořská cesta je nejrychleji rostoucí světový mořský koridor.
    Severní mořská cesta je nejrychleji rostoucí světový mořský koridor.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Grónsko skrývá obrovská naleziště strategicky důležitých nerostných surovin, které USA potřebují pro svůj průmysl a obranu.
    Grónsko skrývá obrovská naleziště strategicky důležitých nerostných surovin, které USA potřebují pro svůj průmysl a obranu.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Na území Grónska leží americká letecká základna Thule, která představuje klíčový vojenský bod USA. Nachází se na severu Grónska a je součástí amerického protiraketového systému. Obsahuje radar včasného varování proti ruským balistickým střelám a hraje roli v monitorování vesmíru a řízení satelitů.
    Na území Grónska leží americká letecká základna Thule, která představuje klíčový vojenský bod USA. Nachází se na severu Grónska a je součástí amerického protiraketového systému. Obsahuje radar včasného varování proti ruským balistickým střelám a hraje roli v monitorování vesmíru a řízení satelitů.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Grónsko spolu s Islandem a Británií tvoří takzvanou Grónsko-islandskou bariéru, která historicky bránila sovětským ponorkám ve vstupu do Atlantiku.
    Grónsko spolu s Islandem a Británií tvoří takzvanou Grónsko-islandskou bariéru, která historicky bránila sovětským ponorkám ve vstupu do Atlantiku.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Grónsko je pro Spojené státy důležité kvůli své strategické poloze, umožňující kontrolu nad novými obchodními trasami. Arktida, kde se nachází, představuje novou oblast soupeření velmocí. Význam má Grónsko i kvůli obrovským zásobám nerostných surovin.
    Grónsko je pro Spojené státy důležité kvůli své strategické poloze, umožňující kontrolu nad novými obchodními trasami. Arktida, kde se nachází, představuje novou oblast soupeření velmocí. Význam má Grónsko i kvůli obrovským zásobám nerostných surovin.| Zdroj: Creative Commons
Americký prezident Donald Trump dává dlouhodobě a zcela otevřeně najevo, že chce získat Grónsko.
Během svého prvního funkčního období navrhl, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů.
Kodaň návrh smetla ze stolu jako absurdní a Gróňané si pak na několik let oddechli.
Hned po svém loňském návratu do Bílého domu Trump znovu avizoval, že chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.
V březnu pak v projevu oslovil přímo Gróňany, kterým vzkázal, že mají právo se rozhodnout, ke komu se přidají.
Trump téma znovu a razantně nastolil letos v lednu poté, co se USA zmocnily venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, když prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují.
Dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda, jasně ale nevyloučil ani využití americké armády.
Trump dokonce odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO.
Dánsko vzápětí varovalo, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, a zejména Severoatlantické aliance.
Šéf Bílého domu reagoval uvalením nových dovozních cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO ve výši 10 procent. Ty zvýší na 25 procent, pokud do června nebude ostrov pod americkou kontrolou.
EU v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mezitím chystá odpověď, která by USA mohla vyjít draho.
Samotní obyvatelé Grónska, které je autonomním územím Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech, dali jasně najevo, že nechtějí být ani Američany, ani Dány.
Pokud si však Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil premiér této arktické země Jens-Frederik Nielsen.
Ostrov, který osídlili nejprve v 10. století Vikingové, a poté ve 13. století Inuité, má svou polohou sice nejblíž k území Kanady.
Politicky a kulturně je ale už přes tisíc let spjatý spíše s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.
Spojené státy po Grónsku přesto pomrkávají už od 19. století. Možnost koupě ostrova prozkoumal poprvé v roce 1867 tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward, Kongres ale jeho návrh neschválil.
Spojené státy v roce 1941 ostrov převzaly pod svou ochranu po okupaci Dánska nacisty a vybudovaly zde letecké základny, z nichž některé slouží jako letiště dodnes.
Po konci druhé světové války USA nabídly Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla.
Získání Grónska má pro USA význam díky strategické poloze.
Klimatické změny způsobují, že Arktida se otevírá pro lodní dopravu, což může zpřístupnit nové obchodní trasy.
Ostrov leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem, což z něj navíc činí klíčový bod pro obranu USA a NATO, a pokud by ho ovládla jiná velmoc, například Čína nebo Rusko, mohlo by to ohrozit Spojené státy i Evropu.
Americká armáda i proto udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska, kde je potenciál pro další vojenské základny.
Spojené státy by díky nim získaly možnost posílit monitorování ruských vojenských aktivit v Arktidě, která se stává novým hřištěm pro mocenské soupeření.
Rusko v této oblasti buduje nové vojenské základny, letiště a radary, Čína se zase snaží získat přístup k surovinám i obchodním trasám.
Nejméně zalidněná země na světě cizí mocnosti láká i díky obrovským nalezištím důležitých nerostných surovin.
Grónsko disponuje osmými největšími zásobami takzvaných prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu všeho možného od mobilních telefonů po baterie a elektromotory.
Má také velká ložiska dalších klíčových kovů, jako je lithium a kobalt. S táním ledovců se navíc otevírají nové možnosti těžby.
Velký problém však pro potenciální zájemce představuje nedostatečná rozvinutost těžebního průmyslu v regionu, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel.
Obří ostrov většinu roku bičuje drsné počasí a je vzdálený od většiny odběratelů.
Území má nadto přísné předpisy týkající se ochrany životního prostředí a požadavků na sociální dopady, získání povolení k těžbě trvá dlouho.
Chybí fyzická a digitální infrastruktura či kvalifikovaná pracovní síla.
Úřady doufají, že v příštím desetiletí se podaří zprovoznit další tři až pět dolů, což není mnoho.
Místní hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (přes 72 miliard korun), drží nad vodou především rybolov a veřejný sektor.
Území je závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů od Dánska.
Země ledu a nalezišť surovin bývala do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získala částečnou autonomii, když vznikl její parlament.
Gróňané v roce 2008 v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, díky čemuž následující rok získali možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda a odpovědnost za vládní služby, jako jsou soudy, policie či pobřežní stráž.
Oficiální jazyk byl navíc změněn z dánštiny na grónštinu.
Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska.
Ostrov, patrně i kvůli velké finanční závislosti na Kodani, se dosud nepokusil vyhlásit nezávislost.
V roce 2016 se pro ni v nezávazném referendu vyslovilo 64 procent obyvatel a o dva roky později se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
Hlavní starostí Gróňanů ale nyní je, aby jejich osud nepřipadl do rukou nevyzptytatelného amerického prezidenta.
Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří domorodí Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží.
V důsledku tání ledu může vzniknout nová obchodní cesta přes severní pól, která by se zcela vyhnula ruským vodám. USA by v případě získání Grónska mohly tuto trasu využít a chránit, čímž by posílily svůj vliv v globálním obchodu.
Severní mořská cesta je nejrychleji rostoucí světový mořský koridor.
Grónsko skrývá obrovská naleziště strategicky důležitých nerostných surovin, které USA potřebují pro svůj průmysl a obranu.
Na území Grónska leží americká letecká základna Thule, která představuje klíčový vojenský bod USA. Nachází se na severu Grónska a je součástí amerického protiraketového systému. Obsahuje radar včasného varování proti ruským balistickým střelám a hraje roli v monitorování vesmíru a řízení satelitů.
Grónsko spolu s Islandem a Británií tvoří takzvanou Grónsko-islandskou bariéru, která historicky bránila sovětským ponorkám ve vstupu do Atlantiku.
Grónsko je pro Spojené státy důležité kvůli své strategické poloze, umožňující kontrolu nad novými obchodními trasami. Arktida, kde se nachází, představuje novou oblast soupeření velmocí. Význam má Grónsko i kvůli obrovským zásobám nerostných surovin.