Americký prezident Donald Trump dává dlouhodobě a zcela otevřeně najevo, že chce získat Grónsko.| Zdroj: Profimedia.cz Během svého prvního funkčního období navrhl, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů.| Zdroj: Profimedia.cz Kodaň návrh smetla ze stolu jako absurdní a Gróňané si pak na několik let oddechli.| Zdroj: Profimedia.cz Hned po svém loňském návratu do Bílého domu Trump znovu avizoval, že chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.| Zdroj: Profimedia.cz V březnu pak v projevu oslovil přímo Gróňany, kterým vzkázal, že mají právo se rozhodnout, ke komu se přidají.| Zdroj: Profimedia.cz Trump téma znovu a razantně nastolil letos v lednu poté, co se USA zmocnily venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, když prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují.| Zdroj: Profimedia.cz Dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda, jasně ale nevyloučil ani využití americké armády.| Zdroj: Profimedia.cz Trump dokonce odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO.| Zdroj: Profimedia.cz Dánsko vzápětí varovalo, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, a zejména Severoatlantické aliance.| Zdroj: Profimedia.cz Šéf Bílého domu reagoval uvalením nových dovozních cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO ve výši 10 procent. Ty zvýší na 25 procent, pokud do června nebude ostrov pod americkou kontrolou.| Zdroj: Profimedia.cz EU v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mezitím chystá odpověď,| Zdroj: Profimedia.cz Samotní obyvatelé Grónska, které je autonomním územím Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech, dali jasně najevo, že nechtějí být ani Američany, ani Dány.| Zdroj: Profimedia.cz Pokud si však Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko,| Zdroj: Profimedia.cz Ostrov, který osídlili nejprve v 10. století Vikingové, a poté ve 13. století Inuité, má svou polohou sice nejblíž k území Kanady.| Zdroj: Profimedia.cz Politicky a kulturně je ale už přes tisíc let spjatý spíše s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.| Zdroj: Profimedia.cz Spojené státy po Grónsku přesto pomrkávají už od 19. století. Možnost koupě ostrova prozkoumal poprvé v roce 1867 tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward, Kongres ale jeho návrh neschválil.| Zdroj: Profimedia.cz Spojené státy v roce 1941 ostrov převzaly pod svou ochranu po okupaci Dánska nacisty a vybudovaly zde letecké základny, z nichž některé slouží jako letiště dodnes.| Zdroj: Profimedia.cz Po konci druhé světové války USA nabídly Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla.| Zdroj: Profimedia.cz Získání Grónska má pro USA význam díky strategické poloze.| Zdroj: Profimedia.cz Klimatické změny způsobují, že Arktida se otevírá pro lodní dopravu, což může zpřístupnit nové obchodní trasy.| Zdroj: Profimedia.cz Ostrov leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem, což z něj navíc činí klíčový bod pro obranu USA a NATO, a pokud by ho ovládla jiná velmoc, například Čína nebo Rusko, mohlo by to ohrozit Spojené státy i Evropu.| Zdroj: Profimedia.cz Americká armáda i proto udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska, kde je potenciál pro další vojenské základny.| Zdroj: Profimedia.cz Spojené státy by díky nim získaly možnost posílit monitorování ruských vojenských aktivit v Arktidě, která se stává novým hřištěm pro mocenské soupeření.| Zdroj: Profimedia.cz Trump hrozí i tím, že zabere Grónsko.| Zdroj: Profimedia Grónsko sedí na přírodním bohatství, ze kterého zatím však prkaticky nic nemá. Zůstává tak silně závislé na rybolovu.| Zdroj: Profimedia Donald Trump junior loni v lednu cestoval do Grónska.| Zdroj: Profimedia.cz Rusko v oblasti Arktidy buduje nové vojenské základny, letiště a radary, Čína se zase snaží získat přístup k surovinám i obchodním trasám.| Zdroj: Profimedia Nejméně zalidněná země na světě cizí mocnosti láká i díky obrovským nalezištím důležitých nerostných surovin.| Zdroj: Profimedia Grónsko disponuje osmými největšími zásobami takzvaných prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu všeho možného od mobilních telefonů po baterie a elektromotory.| Zdroj: Profimedia Má také velká ložiska dalších klíčových kovů, jako je lithium a kobalt. S táním ledovců se navíc otevírají nové možnosti těžby.| Zdroj: Profimedia Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.| Zdroj: Profimedia Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.| Zdroj: Profimedia Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.| Zdroj: Profimedia Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.| Zdroj: Profimedia Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.| Zdroj: Profimedia Velký problém však pro potenciální zájemce představuje nedostatečná rozvinutost těžebního průmyslu v regionu, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel.| Zdroj: Reuters Obří ostrov většinu roku bičuje drsné počasí a je vzdálený od většiny odběratelů. | Zdroj: Profimedia Území má nadto přísné předpisy týkající se ochrany životního prostředí a požadavků na sociální dopady, získání povolení k těžbě trvá dlouho. | Zdroj: Profimedia Grónsko je autonomní součást Dánského království, jeho hlavním městem je Nuuk.| Zdroj: Reuters Chybí fyzická a digitální infrastruktura či kvalifikovaná pracovní síla.| Zdroj: Reuters Úřady doufají, že v příštím desetiletí se podaří zprovoznit další tři až pět dolů, což není mnoho.| Zdroj: Reuters Místní hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (přes 72 miliard korun), drží nad vodou především rybolov a veřejný sektor.| Zdroj: Reuters Území je závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů od Dánska.| Zdroj: Reuters Země ledu a nalezišť surovin bývala do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získala částečnou autonomii, když vznikl její parlament. | Zdroj: Reuters Gróňané v roce 2008 v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, díky čemuž následující rok získali možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda a odpovědnost za vládní služby.| Zdroj: Profimedia Oficiální jazyk byl navíc změněn z dánštiny na grónštinu. | Zdroj: Creative Commons Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska.| Zdroj: Creative Commons Severozápad Grónska| Zdroj: Creative Commons Ostrov, patrně i kvůli velké finanční závislosti na Kodani, se dosud nepokusil vyhlásit nezávislost.| Zdroj: Creative Commons V roce 2016 se pro ni v nezávazném referendu vyslovilo 64 procent obyvatel a o dva roky později se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.| Zdroj: Creative Commons Grónsko| Zdroj: Creative Commons Rybolov v Grónsku| Zdroj: Creative Commons Hlavní starostí Gróňanů ale nyní je, aby jejich osud nepřipadl do rukou nevyzptytatelného amerického prezidenta.| Zdroj: Creative Commons Letecký pohled na Grónsko| Zdroj: CC BY-SA 3.0: John - Wikimedia Commons Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří domorodí Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží. | Zdroj: Creative Commons V důsledku tání ledu může vzniknout nová obchodní cesta přes severní pól, která by se zcela vyhnula ruským vodám. | Zdroj: Creative Commons Severní mořská cesta je nejrychleji rostoucí světový mořský koridor.| Zdroj: Creative Commons Grónsko skrývá obrovská naleziště strategicky důležitých nerostných surovin, které USA potřebují pro svůj průmysl a obranu. | Zdroj: Creative Commons Grónsko spolu s Islandem a Británií tvoří takzvanou Grónsko-islandskou bariéru, která historicky bránila sovětským ponorkám ve vstupu do Atlantiku. | Zdroj: Creative Commons Grónsko je pro Spojené státy důležité kvůli své strategické poloze, umožňující kontrolu nad novými obchodními trasami.| Zdroj: Creative Commons
