Americký prezident Donald Trump dává dlouhodobě a zcela otevřeně najevo, že chce získat Grónsko.|
Zdroj: Profimedia.cz
Během svého prvního funkčního období navrhl, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů.|
Zdroj: Profimedia.cz
Kodaň návrh smetla ze stolu jako absurdní a Gróňané si pak na několik let oddechli.|
Zdroj: Profimedia.cz
Hned po svém loňském návratu do Bílého domu Trump znovu avizoval, že chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.|
Zdroj: Profimedia.cz
V březnu pak v projevu oslovil přímo Gróňany, kterým vzkázal, že mají právo se rozhodnout, ke komu se přidají.|
Zdroj: Profimedia.cz
Trump téma znovu a razantně nastolil letos v lednu poté, co se USA zmocnily venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, když prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují.|
Zdroj: Profimedia.cz
Dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda, jasně ale nevyloučil ani využití americké armády.|
Zdroj: Profimedia.cz
Trump dokonce odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO.|
Zdroj: Profimedia.cz
Dánsko vzápětí varovalo, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, a zejména Severoatlantické aliance.|
Zdroj: Profimedia.cz
Šéf Bílého domu reagoval uvalením nových dovozních cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO ve výši 10 procent. Ty zvýší na 25 procent, pokud do června nebude ostrov pod americkou kontrolou.|
Zdroj: Profimedia.cz
EU v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mezitím chystá odpověď,|
Zdroj: Profimedia.cz
Samotní obyvatelé Grónska, které je autonomním územím Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech, dali jasně najevo, že nechtějí být ani Američany, ani Dány.|
Zdroj: Profimedia.cz
Pokud si však Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko,|
Zdroj: Profimedia.cz
Ostrov, který osídlili nejprve v 10. století Vikingové, a poté ve 13. století Inuité, má svou polohou sice nejblíž k území Kanady.|
Zdroj: Profimedia.cz
Politicky a kulturně je ale už přes tisíc let spjatý spíše s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.|
Zdroj: Profimedia.cz
Spojené státy po Grónsku přesto pomrkávají už od 19. století. Možnost koupě ostrova prozkoumal poprvé v roce 1867 tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward, Kongres ale jeho návrh neschválil.|
Zdroj: Profimedia.cz
Spojené státy v roce 1941 ostrov převzaly pod svou ochranu po okupaci Dánska nacisty a vybudovaly zde letecké základny, z nichž některé slouží jako letiště dodnes.|
Zdroj: Profimedia.cz
Po konci druhé světové války USA nabídly Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla.|
Zdroj: Profimedia.cz
Získání Grónska má pro USA význam díky strategické poloze.|
Zdroj: Profimedia.cz
Klimatické změny způsobují, že Arktida se otevírá pro lodní dopravu, což může zpřístupnit nové obchodní trasy.|
Zdroj: Profimedia.cz
Ostrov leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem, což z něj navíc činí klíčový bod pro obranu USA a NATO, a pokud by ho ovládla jiná velmoc, například Čína nebo Rusko, mohlo by to ohrozit Spojené státy i Evropu.|
Zdroj: Profimedia.cz
Americká armáda i proto udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska, kde je potenciál pro další vojenské základny.|
Zdroj: Profimedia.cz
Spojené státy by díky nim získaly možnost posílit monitorování ruských vojenských aktivit v Arktidě, která se stává novým hřištěm pro mocenské soupeření.|
Zdroj: Profimedia.cz
Trump hrozí i tím, že zabere Grónsko.|
Zdroj: Profimedia
Grónsko sedí na přírodním bohatství, ze kterého zatím však prkaticky nic nemá. Zůstává tak silně závislé na rybolovu.|
Zdroj: Profimedia
Donald Trump junior loni v lednu cestoval do Grónska.|
Zdroj: Profimedia.cz
Rusko v oblasti Arktidy buduje nové vojenské základny, letiště a radary, Čína se zase snaží získat přístup k surovinám i obchodním trasám.|
Zdroj: Profimedia
Nejméně zalidněná země na světě cizí mocnosti láká i díky obrovským nalezištím důležitých nerostných surovin.|
Zdroj: Profimedia
Grónsko disponuje osmými největšími zásobami takzvaných prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu všeho možného od mobilních telefonů po baterie a elektromotory.|
Zdroj: Profimedia
Má také velká ložiska dalších klíčových kovů, jako je lithium a kobalt. S táním ledovců se navíc otevírají nové možnosti těžby.|
Zdroj: Profimedia
Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.|
Zdroj: Profimedia
Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.|
Zdroj: Profimedia
Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.|
Zdroj: Profimedia
Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.|
Zdroj: Profimedia
Změna klimatu způsobuje tání ledovců v Grónsku.|
Zdroj: Profimedia
Velký problém však pro potenciální zájemce představuje nedostatečná rozvinutost těžebního průmyslu v regionu, kde žije necelých 60 tisíc obyvatel.|
Zdroj: Reuters
Obří ostrov většinu roku bičuje drsné počasí a je vzdálený od většiny odběratelů. |
Zdroj: Profimedia
Území má nadto přísné předpisy týkající se ochrany životního prostředí a požadavků na sociální dopady, získání povolení k těžbě trvá dlouho. |
Zdroj: Profimedia
Grónsko je autonomní součást Dánského království, jeho hlavním městem je Nuuk.|
Zdroj: Reuters
Chybí fyzická a digitální infrastruktura či kvalifikovaná pracovní síla.|
Zdroj: Reuters
Úřady doufají, že v příštím desetiletí se podaří zprovoznit další tři až pět dolů, což není mnoho.|
Zdroj: Reuters
Místní hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (přes 72 miliard korun), drží nad vodou především rybolov a veřejný sektor.|
Zdroj: Reuters
Území je závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů od Dánska.|
Zdroj: Reuters
Země ledu a nalezišť surovin bývala do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získala částečnou autonomii, když vznikl její parlament. |
Zdroj: Reuters
Gróňané v roce 2008 v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, díky čemuž následující rok získali možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda a odpovědnost za vládní služby.|
Zdroj: Profimedia
Oficiální jazyk byl navíc změněn z dánštiny na grónštinu. |
Zdroj: Creative Commons
Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska.|
Zdroj: Creative Commons
Severozápad Grónska|
Zdroj: Creative Commons
Ostrov, patrně i kvůli velké finanční závislosti na Kodani, se dosud nepokusil vyhlásit nezávislost.|
Zdroj: Creative Commons
V roce 2016 se pro ni v nezávazném referendu vyslovilo 64 procent obyvatel a o dva roky později se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.|
Zdroj: Creative Commons
Grónsko|
Zdroj: Creative Commons
Rybolov v Grónsku|
Zdroj: Creative Commons
Hlavní starostí Gróňanů ale nyní je, aby jejich osud nepřipadl do rukou nevyzptytatelného amerického prezidenta.|
Zdroj: Creative Commons
Letecký pohled na Grónsko|
Zdroj: CC BY-SA 3.0: John - Wikimedia Commons
Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří domorodí Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží. |
Zdroj: Creative Commons
V důsledku tání ledu může vzniknout nová obchodní cesta přes severní pól, která by se zcela vyhnula ruským vodám. |
Zdroj: Creative Commons
Severní mořská cesta je nejrychleji rostoucí světový mořský koridor.|
Zdroj: Creative Commons
Grónsko skrývá obrovská naleziště strategicky důležitých nerostných surovin, které USA potřebují pro svůj průmysl a obranu. |
Zdroj: Creative Commons
Grónsko spolu s Islandem a Británií tvoří takzvanou Grónsko-islandskou bariéru, která historicky bránila sovětským ponorkám ve vstupu do Atlantiku. |
Zdroj: Creative Commons
Grónsko je pro Spojené státy důležité kvůli své strategické poloze, umožňující kontrolu nad novými obchodními trasami.|
Zdroj: Creative Commons