Slováci vybírají nového prezidenta, favoritem je premiér Fico
5
/
6
Přehled fotografií
Zavřít
Andrej Kiska (50). Byl prvním, kdo loni v říjnu oznámil kandidaturu. Bývalý podnikatel začínal v obchodu se zlatými šperky, pak se zaměřil na finančnictví, konkrétně na splátkové společnosti. Před několika lety založil nadaci Dobrý Anděl a nyní je označován za filantropa, za což získal i ocenění. Je autorem knihy Cesta manažera z pekla aneb Jak dělat charitu úspěšně a se srdcem, již distribuuje zdarma. Na své stránce píše, že mu během kariéry vadila hlavně korupce, neschopnost úředníků a nefungující justice. Chce proto svými zkušenostmi a schopnostmi změnit Slovensko.
|
Zdroj: Isifa
Ján Čarnogurský (69). O návrat do vysoké politiky se pokouší i někdejší předseda slovenské vlády v rámci Československa, exministr spravedlnosti a dlouholetý předseda KDH. Vystudovaný právník a náboženský aktivista v éře komunismu se v posledních letech mimo jiné podílel na rozvoji soukromé vysoké právnické školy a angažoval se ve Slovensko-ruské společnosti. Chce být aktivnější než nynější prezident Ivan Gašparovič a zasadit se o silné Slovensko. „Pravice a levice mají být vedle vzájemné konkurence jednotné v závažných otázkách Slovenska,“ řekl před časem k politické situaci.
|
Zdroj: Isifa
Pavol Hrušovský (61). Původním povoláním právník strávil roky v parlamentních lavicích, začínal už jako poslanec Federálního shromáždění. Dvakrát byl i předsedou zákonodárného sboru. Mimo to má i bohaté stranické zkušenosti. Od roku 2000 do roku 2009 vedl Křesťanskodemokratické hnutí. V boji o prezidentský post ho podporuje nejen KDH, ale také strana Most-Híd. „Rád bych zúročil své 23leté působení v politice a chci, abychom vrátili do společnosti lidskost. Nepřepolitizujme celý stát. Chci být prezidentem všech,“ řekl nedávno.
|
Zdroj: Isifa
Radoslav Procházka (41). Právník, který má za sebou i studium na Univerzitě Yale, nyní mimo jiné působí jako vysokoškolský pedagog v Trnavě. Zároveň je poslancem. Dříve byl členem Křesťanskodemokratického hnutí, ale na počátku roku ze strany vystoupil. Na své webové stránce představil program Silný prezident. Chce se například aktivně účastnit zasedání vlády, podílet se na přípravě vyrovnaného rozpočtu a zasadit se o nápravu poměrů v soudnictví. „Nabízím relativně unikátní kombinaci reálné zkušenosti s tím, jak funguje moc, a zároveň odolnosti vůči jejím svodům,“ tvrdí.
|
Zdroj: Isifa
Peter Osuský (60). Vysokoškolský pedagog a lékař byl zakládajícím členem Občanské konzervativní strany, od minulého roku však hájí barvy Svobody a Solidarity, za níž je i poslancem. Má zkušenosti i z komunální politiky v Bratislavě. Liberálové ho za svého kandidáta představili v létě. Na svých stránkách má „prezidentské desatero“. Tvrdí v něm například, že hlava státu nemá překračovat svoje pravomoci a má plnit ústavní povinnosti. Prezident podle něj také nemá být sluhou politických stran a na politickou scénu má vnášet stabilitu.
|
Zdroj: Isifa
Milan Kňažko (68). Známý herec a politik je prozatím poslední výraznou osobností, která oficiálně oznámila kandidaturu. Do politického dění vstoupil v období sametové revoluce, spoluzákladal hnutí Veřejnost proti násilí. Později zastával několik vládních funkcí, krátce byl ministrem zahraničí a na přelomu tisíciletí také kultury. Mezi lety 2003 a 2007 řídil TV Joj. „Postupným vyvlastňováním nezávislých ústavních institucí, které jsou propojené personálně a stávají se jakýmsi ústředním výborem jedné osoby, se vracíme k organizované zvrhlosti před rok 1989,“ vysvětluje důvody návratu do politiky.
|
Zdroj: Isifa
Zavřít