Podle průzkumů veřejného mínění totiž žádný z kandidátů v dnes nezíská potřebnou většinu hlasů ke zvolení hlavou státu. Největší šance na postup do druhého kola se dávají Ficovi, jemuž poslední průzkum agentury Focus přisoudil 36 procent hlasů, a podnikatelovi Andreji Kiskovi. Jeho podpořilo 27 procent respondentů.
Další politici si drží velký odstup. Na třetí místo průzkum Focusu řadí osmašedesátiletého herce a bývalého ministra zahraničí Milana Kňažka s 11 procenty, podobnou podporu má i jedenačtyřicetiletý právník a poslanec Radoslav Procházka. Ten byl považován za černého koně voleb.
Robert Fico hlasoval krátce po poledni ve vesnici Veľké Dvorany na západním Slovensku, kde žije jeho matka. „Přistupuji k těmto volbám s velkým respektem. Počkáme, co řeknou lidé, každý výsledek budu samozřejmě akceptovat,“ řekl.
Milionář Kiska se voleb zúčastnil v rodném Popradu. „Doufám, že lidé přijdou volit, šance změnit naše Slovensko je velká. Věřím, že to dobře dopadne,“ citovala slovenská média Kisku.
Kňažkův pesimismus
Ve volební místnosti v jedné ze škol v širším centru slovenské metropole už dopoledne hlasoval i prezidentský kandidát Milan Kňažko. Ke svým šancím na postup do rozhodujícího kola voleb se před novináři vyjádřil spíše pesimisticky.
„Stavím se k tomu velmi skromně a pokorně. Samozřejmě věřím, ale zdaleka to nevidím tak suverénně,“ řekl bývalý politik Kňažko, který byl během sametové revoluce v roce 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických demonstracích v Bratislavě. „Pokud by to nevyšlo, já žiji svůj život mimo politiku už 11 let. Bude mě to mrzet,“ dodal k případnému neúspěchu.
| Média burcují Slováky |
|---|
| Slovenský tisk poukázal na důležitost prezidentských voleb a vybídl Slováky, aby se hlasování zúčastnili. „Rozhodněte, kdo bude prezidentem,“ napsal na titulní stránce list Sme. „Prezidentské volby nerozhodují o tom, zda budeme mít rovnou nebo progresivní daň, zda se na školách bude povinně učit angličtina nebo zda bude u nás druhé Švýcarsko. Ale rozhodují, tedy my rozhodujeme o tom, kdo nás bude nejbližších pět let reprezentovat,“ uvedl nejčtenější slovenský list Nový čas. |
Volební místnosti se uzavřou dvě hodiny před půlnocí, pak začne statistický úřad zveřejňovat průběžné výsledky hlasování. Ke zvolení prezidentem už v prvním kole by některý z kandidátů musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech voličů, tedy i těch, kteří se voleb nezúčastní. V opačném případě se 29. března uskuteční druhé kolo hlasování, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti.
Slovenští voliči rozhodují o hlavě státu od roku 1999, letos jde v pořadí o čtvrtou přímou volbu. Současný prezident Gašparovič je v úřadu už druhé pětileté funkční období, které mu skončí v polovině června. Jako první hlavě slovenského státu se mu podařilo prezidentský úřad obhájit. Gašparovič v letošních volbách nekandiduje, třetí mandát v řadě mu ústava nedovoluje.
