Z pražského parketu podle mluvčího burzy Jiřího Kovaříka odcházejí hlavně zahraniční investoři. „Trend poklesu objemu obchodů tu je, týká se ale kromě pražské burzy celého regionu i ostatních světových burz. Odliv investorů je patrný hlavně z rozvíjejících se trhů, protože v nejistotě dávají vždy ruce pryč od rizikovějších investic,“ uvedl Kovařík s tím, že hodně záleží na vývoji evropské dluhové krize, pokud se situace zlepší, vrátí se i investoři.
„Pokles v posledních týdnech je dán zejména rostoucí averzí k riziku, které postihuje akciové trhy obecně a burzy v rozvíjejících se zemích zvláště,“ souhlasí Miroslav Adamkovič z Komerční banky. Podle něj pro zahraniční investory klesá atraktivita Česka s poklesem růstového potenciálu země.
Pavel Ryska z J&T Bank připomíná, že od krizového roku 2008 se obecně změnil způsob obchodování. Do té doby se totiž typicky obchodovalo na úvěr, takzvaný margin, což zvětšovalo objem obchodů. Nyní se používá mnohem méně.
Podle Kovaříka jsou nejsilnější skupinou investorů na české burze zahraniční fondy – ty teď nejvíce odcházejí – pak čeští drobní investoři a nejmenší skupinu tvoří domácí fondy.
Podle Adamkoviče by dlouhodobě pomohla atraktivitě pražské burzy penzijní reforma – jako je to v Polsku, kde fondy povinně investují na burze. Nevýhodou české burzy je podle Adamkoviče i malý počet titulů – v zásadě pět nejlikvidnějších emisí.
„Letos v létě padla i možnost emise ČSOB, do níž mnozí obchodníci a investoři vkládali naděje. Od roku 2007 přišla na burzu jediná větší emise, a to NWR, která je navíc zároveň obchodována v Londýně a Varšavě. Z trhu naopak bez náhrady odešla Zentiva,“ dodal.
