Řadu českých květinářů letos čeká výrazný propad zisku, či dokonce ztráta. „Letos se květináři po velmi dlouhé době zřejmě dostanou do červených čísel. Předpokládáme, že letošní ztráta se bude pohybovat v rozmezí od deseti do 15 procent ročního obratu. Ve finančním vyjádření bude činit zhruba 100 až 150 milionů korun,“ uvedl Horák.
Chladné jarní počasí se negativně odrazilo v poptávce po květinách od domácích pěstitelů. Například v březnu tržby pěstitelů květin klesly o 30 až 60 procent. Pěstitelům zároveň vzrostly náklady na vytápění skleníků. „Byly špatné světelné podmínky, což se projevilo tím, že o první dodávky květin neměli zákazníci takový zájem a květiny zůstaly ve sklenících,“ upozornil Horák. Balkonové květiny a letničky proto mohly být ve sklenicích vysazeny mnohem později než v předchozích letech.
„Kvůli tomu jsme neměli takový obrat jako dříve. Pro české zahradníky je přitom tento segment trhu rozhodující,“ podotkl Horák. Několik pěstitelů květin pak na začátku léta postihly záplavy. „Povodně a následná rekordní horka měla také negativní vliv na poptávku po letním sortimentu a na kvalitu výpěstků,“ upozornil místopředseda svazu Petr Nachlinger. Když v Česku panují tropické teploty, tak prodej květin prudce klesá. „Lidé jsou raději u vody, než aby vyrazili na nákup květin,“ dodal Horák.
Celkové tržby českých květinářů loni vzrostly o čtyři procenta na 1,94 miliardy korun. Většina v Česku prodaných květin však pochází z dovozu, přestože jeho objem loni klesl o 6,5 procenta na 2,55 miliardy korun. Právě levné dovozy květin na začátku 90. let minulého století téměř zlikvidovaly domácí konkurenci. Velká zahradnictví krachovala a drobní producenti květin se tímto oborem již neuživili.
Květinářství vstalo z popela
Díky rostoucí poptávce po květinách, ale také zásluhou dotací z Programu rozvoje venkova na obnovu skleníků a fóliovníků, se podařilo oboru doslova vstát z popela. Na rozdíl od některých jiných zemědělských odvětví vykazuje česká květinářská produkce od druhé poloviny 90.let růst. Růst produkce je doprovázen také změnou její struktury. Z klimatických a ekonomických důvodů čeští květináři přešli od řezaných květin k pěstování rostlin hrnkových, záhonových a balkónových.
