Růst v závěru loňského roku vykázaly v zásadě pouze postkomunistické a severské státy. V Polsku podniky v prosinci vyrobily o deset procent více zboží a služeb než o rok dříve, v Česku o 4,4 procenta. Na druhém konci žebříčku se potácejí jihoevropské státy. V krizí zmítaném Řecku propadla průmyslová výroba o 12,4 procenta, v Portugalsku o devět procent a ve Španělsku skoro o čtyři procenta.
Čeští podnikatelé z různých odvětví se shodují, že průmysl jako celek letos vykáže nejspíše stagnaci, v nejlepším případě mírný meziroční nárůst. Tuzemskou produkci brzdí zvyšování cen energie i surovin a také nedostatečná poptávka.
„Domácí poptávka dupla na brzdu. Podepsaly se na tom vládní úspory a některé reformy, nárůst nezaměstnanosti a nejistota mezi obyvatelstvem, které odkládá spotřebu,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Propadu zahraniční poptávky se snaží podniky čelit hledáním nových partnerů. „Je pro nás určité překvapení, jak vysokou důležitost přikládají podniky hledání nových trhů. Je patrné, že se snaží diverzifikovat export mimo trhy Evropské unie,“ dodal Špicar.
Evropský průmysl stále sráží dluhová krize – produkce je nyní o 11 procent pod vrcholem z roku 2008. Varovným signálem je to, že v prosinci propadla produkce mnohem hlouběji než v předchozích měsících, a to přesto, že podniky měly být podpořeny slabším eurem a uvolněním půl bilionu eur od ECB, které měly ulehčit úvěrovou situaci firem.
Co se týče průmyslových sektorů, nejvíce – v eurozóně o 12 procent – propadla energetika. Za tím pravděpodobně stojí uzavření části jaderných elektráren v Německu.
Pro české podnikatele je však dobrou zprávou včerejší výsledek německého indexu ZEW. V Německu průmyslová produkce také v prosinci propadla, meziročně o 0,7 procenta, ale situace se zřejmě již zlepšuje. Podle ZEW se důvěra německých společností v podnikatelské prostředí v únoru zvedla na maximum za posledních deset měsíců.
