Gazprom přitom ve svém květnovém odhadu uváděl, že čeká letos mírný růst těžby, a to na 450 miliard metrů krychlových.
Vývoz Gazpromu do zemí Evropské unie a do Turecka se v první polovině roku snížil o 6,2 procenta na 66,8 miliardy metrů krychlových. Mohla za to nižší spotřeba plynu v Evropě a také vyšší využívání plynu ze zásobníků v zimním období.
Ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, že celkový vývoz plynu z Ruska se má letos snížit o 5,5 procenta na 164,6 miliardy metrů krychlových.
Spory s Ukrajinou
Gazprom se potýká s problémy i kvůli sporu o ceny s Ukrajinou. Ukrajina přestala od 1. července kupovat ruský plyn, protože se jí nepodařilo dohodnout se s Ruskem na cenách za odběr. Ukrajina byla ještě předloni druhým největším trhem Gazpromu po Německu. Gazprom také na začátku letošního roku přišel o pozici největšího dodavatele v západní Evropě na úkor Norska a zatím se mu nepodařilo dohodnout se s Tureckem na novém plynovodu, který má být alternativou ke zrušenému projektu plynovodu South Stream.
Gazprom byl vytvořen v roce 1989 z tehdejšího sovětského ministerstva plynu. Od roku 2006 má exkluzivní práva na vývoz zemního plynu. Předloni však parlament rozhodl o zrušení monopolu firmy na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), což podle analytiků byla pro firmu další rána. Gazpromu nadále zůstává monopol na vývoz zemního plynu potrubím. V současnosti Gazprom vyváží tímto způsobem plyn jen do Evropy, plánuje však plynovod do Číny.
Současná těžba hluboko zaostává za prognózami firmy v době jejího vzniku. Tehdy odhadovala, že do roku 2010 těžba dosáhne téměř jednoho bilionu metrů krychlových.
Největší zásoby plynu na světě
Gazprom disponuje největšími zásobami plynu na světě. Podle svých internetových stránek se na globálních rezervách plynu podílí 18 procenty a na celosvětové těžbě plynu 14 procenty. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky a pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii. Je také důležitou firmou pro ruskou ekonomiku. Na celkovém hrubém domácím produktu Ruska má podíl zhruba osm procent.
