Aktualizováno: Trump přitvrdil v celní válce. Evropa vyfasovala 20 procent navíc, Čína dokonce 34 procent
Americký prezident Donald Trump ve středu večer středoevropského času představil rozsáhlý balíček recipročních cel – zboží z Evropské unie bude nově podléhat dodatečné 20procentní sazbě, zboží z Číny pak rovnou 34procentní. Trump v živě přenášeném vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent a pro dalších zhruba 60 zemí s největší obchodní nerovnováhou uvalí další clo. Trump chce cly podpořit americkou výrobu. Americký ministr financí Scott Bessent posléze v dalším televizním rozhovoru radil ostatním zemím neodpovídat na cla, vyhlášená Trumpem, protože reakce by vedla k eskalaci.
Clo na dovoz zboží například z Británie bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Příslušný exekutivní příkaz prezident podepsal přímo při svém vystoupení před kamerami.
Agentury Kjódó a Reuters poté s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla, tedy zvýšená cla, pak 9. dubna. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.
Trump při projevu ukázal tabulku se seznamem obchodních partnerů a dvěma sloupci údajů. Prvním byl sloupec s názvem „cla účtovaná USA“, včetně „měnových manipulací a obchodních bariér“. Vpravo pak sloupec s oznámenými novými americkými cly. Prezident k tomu vysvětlil, že Spojené státy svá reciproční cla určují přibližně jako polovinu částky, kterou prý vůči nim uplatňuje ta která země.
Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se na tyto země vztahovat nemá. Zachovány zůstanou také výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.
Na seznamu figuruje Ukrajina, není na něm však Rusko, které proti sousední zemi rozpoutalo v roce 2022 válku, konstatoval server Ukrajinska pravda. Na dovoz zboží z Ukrajiny budou podle tabulky platit desetiprocentní cla, na zboží z Ruska by ovšem měla platit stejná výše v rámci obecného základního cla.
Trump také naznačil, že zváží snížení sazeb, pokud ostatní země odstraní své obchodí bariéry vůči americkému zboží.
Plenění a rabování USA
Ve svém projevu Trump používal agresivní rétoriku, když popisoval systém zahraničního obchodu, který Spojené státy pomáhaly vybudovat po druhé světové válce. USA byly podle něj „vyrabovány, vypleněny, znásilněny a vydrancovány“ jinými zeměmi.
VIDEO: Co dělat, když investiční portfolia padají?
Zavedení cel má podle něj přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.
Hlavní analytička Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) Mary Lovelyová agentuře Bloomberg řekla, že cla, která Trump oznámil, jsou „mnohem horší, než jsme se obávali“. Podle ní budou mít obrovské důsledky pro přesměrování obchodu v celosvětovém měřítku.
Vládní politici: Evropa odpoví
Cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem nejsou dobrá pro nikoho, reagoval předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Další cla na dovoz do Spojených států představují podle předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéty Pekarové Adamové vážné riziko pro globální ekonomiku. Oba očekávají, obdobně jako europoslankyně STAN Danuše Nerudová, evropskou reakci. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) má EU připraven první soubor protiopatření za více než 20 miliard eur.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohu a posilují naše společné rivaly,“ napsal na síti X Vlček, podle kterého jsou cla velkou chybou. „Na úrovni EU máme připravený první balíček protiopatření v hodnotě převyšující 20 miliard eur. Budeme reagovat jednotně, ale uměřeně. Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ uvedl Vlček.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že cla uvalená na zboží ze Spojených států jsou ze strany EU vyšší než cla na zboží z EU v USA. „Bohužel se v nové situaci ukázala totální vyjednávací neschopnost EU. Zatímco Británie si dojednala plně reciproční rovné a spravedlivé vzájemné clo pouhých deset procent, tak vedení EU zcela selhalo. EU ve skutečnosti cla snižovat nechce, protože podle pravidel EU jsou cla příjmem EU, nikoli členských států, a EU potřebuje financovat svůj byrokratický moloch a nesmyslný Green Deal, což je naše smůla,“ uvedl.
Nereagujte na cla, nabádá americký ministr
Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru pro Fox News radil všem dotčeným zemím neodpovídat na cla. „Uvolněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci,“ řekl.
Bessent také vysvětloval, že Rusko není na seznamu zemí, vůči kterým USA zavádí reciproční cla, protože USA s Ruskem neobchodují a na Rusko uvalily sankce.
