Zatímco Kurfürstendamm či třída Unter den Linden patří mezi nejznámější a nejfrekventovanější tepny Berlína, turista, který právě přijel, bude mít bezpochyby problémy s tím, aby na své mapce nalezl Vegan Avenue, skutečným názvem Schivelbeinerstrasse.
Vývěsní štíty ve čtvrti Prenzlauer Berg svědčí o tom, co dalo této ulici její přezdívku: je tu supermarket, kavárna, obchod s oblečením a s obuví, všechno výhradně veganské. Žádná vejce, žádný jogurt z kravského nebo kozího mléka, žádný med, ani žádná kůže nebo vlna.
Veganství, které vylučuje konzumaci každého produktu vzešlého ze zvířete či z jeho využívání i každého výrobku testovaného na zvířatech, zažívá mimořádný vzestup. Podle internetového serveru Happy Cow, který údajně zahrnuje všechny veganské restaurace na světě, je v Paříži takových zařízení 24, v Londýně 40 a v Berlíně 60.
V Berlíně se začala tato tendence projevovat před několika lety, kdy zahajovaly provoz desítky podniků ročně. V roce 2008 mělo město podle federace německých veganů (VEBU) jen tři veganské restaurace.
Jak konstatuje místopředseda federace Sebastian Joy, toho hnutí se rozvíjí v celé Evropě, ale Německo a zejména Berlín jsou předvojem.
„Je to mladší a alternativnější město než Mnichov, Paříž nebo Londýn. Setkáme se tu s mnoha mladými majiteli start-up podniků, které rozvíjejí nové tendence. Je to jako sněhová koule: vegan přitahuje vegana a stále více jich sem přichází,“ říká Sebastian Joy.
Přesná statistika chybí, ale podle federace veganů je v Německu asi 900.000 stoupenců veganství a v Berlíně jich je zhruba 80.000. Jejich počet stále roste, ale zdaleka se neblíží 7,8 milionu německých vegetariánů, kteří ze svého jídelníčku vylučují jen některé produkty živočišného původu.
„Pokud jde o nabídku, je Berlín dnes srovnatelný s New Yorkem“, světovou metropolí v tomto oboru, soudí profesor jógy a vegan Moritz Ulrich. Je zde všechno, od sojové zmrzliny po první stoprocentně veganskou pizzerii v Evropě.
Na jaře musela berlínská policie zasahovat, aby zklidnila rozbouřené davy čekající na otevření veganského rychlého občerstvení.
„Jde především o to být v pravou chvíli na pravém místě, to je hlavní cíl, teprve někde vzadu následuje snaha o záchranu planety,“ komentoval to deník Süddeutsche Zeitung.
„Myslím si, že se lidé stále více zajímají o původ toho, co mají na talíři,“ říká naproti tomu mladý podnikatel Johannes Theuerl. Ve svém veganském řeznictví nabízí mleté kuličky a pečené plátky ze seitanu, potraviny na bázi proteinů z obilí. „Kromě snížení spotřeby masa rovněž pozorujeme, že lidé chtějí jíst sezónní a regionální potraviny,“ dodává.
Posledním hitem jsou v Berlíně veganské večírky pro svobodné a osamělé lidi, jejichž pořadatelé slibují veselé zážitky při pojídání plátků tofu.
