Tímto způsobem se jeho rychlost zdvojnásobí - z jednoho metru za vteřinu na dva metry. Ale protože ho tento manévr stojí spoustu energie, je až poslední možností úniku.
„Pokud to udělá pětkrát až desetkrát za jeden den, pak uhyne,“ řekl listu The New York Times Peter Jäger, který je odborníkem na taxonomii Senckenbergova výzkumného ústavu a Muzea přírodní historie v německém Frankfurtu. Právě Jäger pavouka identifikoval.
Pavouk žije ve stavbě ve tvaru rourky, kterou si tká v písku, a kde zůstává ukrytý pod písečným víčkem. Objevuje se až v noci, kdy slídí za potravou.
Další pavouk s latinským názvem Carparachne aureoflava dokáže dělat podobné přemety, ale jen v terénu svažujícím se z kopce, kdy mu pomáhá gravitace:
Nově objevený druh dokáže metat přemety nejen na rovině a z kopce, ale i do kopce. I když je většinou dělá dopředu, umí je rovněž dozadu.
Oficiálně dostal nový pavouk latinské označení Cebrennus rechenbergi, a to podle vědce Ingo Rechenberga, který je odborníkem na bioniku na berlínské Technické univerzitě. Doktor Rechenberg pavouka zaznamenal, když se šel večer projít s baterkou do písečné pouště v jihovýchodním Maroku. „Vzal jsem ho do ruky, nebál jsem se,“ řekl Rechenberg.
Večer přemety neviděl. Pavouka si odnesl do karavanu a ráno, když mu je pavouk poprvé předvedl, se prý rozplakal. „Bylo to senzační,“ dodal osmdesátiletý Rechenberg, který každoročně jezdí z Německa do Maroka i se svým karavanem, aby studoval pouštní druhy a stavěl robotické modely založené na jejich chování. Od svého nálezu už zkonstruoval robota, který pohyby pavouka napodobuje.
