Záložna Unibon, sídlící v Ostravě, spravovala koncem minulého roku vklady přes 2,8 miliardy korun zhruba 4400 klientů. Vklady klientů jsou ze zákona pojištěny.
Záložna podle ČNB dlouhodobě porušovala limity angažovanosti vůči některým svým členům a ekonomicky spjatým skupinám osob, a to i přes opakovaná upozornění centrální banky. „Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ČNB shledala odnětí povolení za jediné možné a efektivní řešení, které zabrání dalšímu porušování právních předpisů a uzavírání nevýhodných smluv ze strany záložny, a tím i ohrožování majetku jejích členů,“ uvedl mluvčí centrální banky Marek Petruš.
Počínaje dneškem nesmí záložna Unibon přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Členům družstva ČNB doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh centrální banky jmenuje soud.
Mluvčí Unibonu řekl, že rozhodnutí ČNB o odejmutí licence bylo právnímu zástupci záložny doručeno dnes v 10:30. „Provoz Unibonu v tuto chvíli není omezen, pobočky jsou otevřeny. Máme likviditu na to, abychom mohli vyplácet vklady, také trvalé příkazy a platby, které mají lidé nastaveny, normálně běží,“ řekl Odstrčilík.
Dodal, že další kroky už bude řešit likvidátor, který převezme pravomoci vedení Unibonu. ČNB by jej podle Odstrčilíka měla navrhnout bez zbytečného odkladu. „Současné vedení Unibonu musí prostudovat rozsáhlý spis k rozhodnutí o odejmutí licence. Následně bude své členy informovat o tom, co vlastně byly hlavní důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku,“ řekl Odstrčílík.
Nové vedení záložny v prosinci slibovalo výrazné posílení kapitálu. Výhledově plánovalo další velké investice a po stabilizaci Unibonu chtělo žádat o bankovní licenci.
ČNB zahájila správní řízení s kampeličkou o odebrání licence 25. listopadu 2011. Unibon zakončil loňské třetí čtvrtletí ztrátou 6,6 milionu korun. Téměř polovina úvěrů, které záložna poskytla, byla nesplácená déle než 90 dnů. Poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům se u Unibonu téměř rok pohyboval pod požadovanou osmiprocentní hranicí.
Situace Unibonu souvisela podle Hospodářských novin s problémy holdingu Geofin ostravského podnikatele Daneše Zátorského. Prostřednictvím své stavební firmy VOKD a Geofinu ovládal Zátorský skoro třetinový podíl Unibonu, loni v létě pak větší část podílu prodal. Záložna poskytovala Geofinu úvěry, jenže holding je kvůli potížím nesplatil, napsal list.
Družstevní záložny, které navázaly na tradici násilně přerušenou v roce 1953, fungují v ČR od roku 1996 a již v prvních pěti letech činnosti přilákaly více než 100 tisíc střadatelů. Ti v nich měli na přelomu století uloženo přes 11 miliard korun, již v roce 2000 ale přišla první vlna krachů kampeliček, zejména těch velkých, které lákaly klienty na nadprůměrné zhodnocení vložených peněz. Ztratilo se tehdy osm miliard korun vkladů, klientům se z odškodnění vrátil často jen zlomek. Nejvyšším představitelům řady zkrachovalých záložen soudy vyměřily mnohaleté tresty.
V lednu 2002 už bez omezení nebo nucené správy fungovala jen polovina ze zhruba stovky původně působících záložen. Měly jen 15 tisíc členů a vklady v nich činily pouhou miliardu korun. Počet kampeliček, nad nimiž nový zákon po roce 2000 zvýšil dohled a dozor nad nimi převzala v roce 2006 Česká národní banka, postupně klesal, vracela se jim ale důvěra střadatelů. Nyní je záložen včetně Unibonu 14, podle zprávy ČNB z loňského září měly téměř 40 tisíc členů, kteří v nich měli uloženo uloženo 24,5 miliardy korun. Družstevní záložny musí dodržovat stejně jako banky regulatorní limity a pravidla obezřetného podnikání.
