Většina ruského vývozu plynu v současnosti směřuje do Evropy. Gazprom tam ale naráží na stále větší odbytové a cenové tlaky. Na západoevropských trzích se projevuje vyšší nabídka zejména ze severní Afriky, ale také v podobě začínajícího vývozu amerického plynu z břidlic. Evropu navíc sužuje dluhová krize a nová ekonomická recese a analytici zde výraznější zvýšení spotřeby plynu nečekají ani v dohledné budoucnosti.
Gazprom se proto začíná stále intenzivněji soustředit na nová odbytiště. Šéf firmy Alexej Miller informoval ruského prezidenta Vladimira Putina o vyhlídkách gigantického pole Čajanda v Jakutské oblasti. Podle Millera by se tam mělo nacházet asi 1,3 bilionu krychlových metrů plynu a Gazprom plánuje investovat do jeho rozvoje asi 14 miliard dolarů.
Do výstavby plynovodu dlouhého 3200 kilometrů by pak mělo jít 24 miliard dolarů a stavba by měla být hotova do roku 2017. Ve spolupráci s japonskými společnostmi chce ruský gigant postavit ve Vladivostoku továrnu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Ta by měla zahájit provoz do roku 2020 a produkovat deset až 20 milionů tun suroviny ročně na vývoz do Asie.
„Můžeme vytvořit další centrum vývozu, které bude orientované na Asii a Tichomoří,“ řekl Putin po setkání s Millerem. „V blízké budoucnosti budeme schopni vybudovat exportní kapacity srovnatelné s vývozem plynu do Evropy nebo větší,“ doplnil jej Miller.
V rámci expanze na východ Gazprom také plánuje postavit plynovod z dalšího gigantického sibiřského pole Kovykta. Tam je podle Millera asi 2,5 bilionu metrů krychlových plynu.
Vývoz Gazpromu do Evropy bude letos podle odhadů firmy nižší než loňských 150 miliard metrů krychlových. Gazprom zajišťuje Evropě čtvrtinu její spotřeby. Rusko je druhým největším producentem plynu po Spojených státech, zatím ale zaostává ve využití technologie zkapalňování plynu – jedinou LNG továrnu má na Sachalinu.
