S kapacitou přesahující jeden gigawatt je Vattenfall druhým největším provozovatelem pobřežních větrných parků, jak zdůraznil Hall v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Skupina Vattenfall by na investice mohla použít peníze, které získá z prodeje hnědouhelného a elektrárenského majetku v Německu. O plánovaném prodeji informovala skupina loni v říjnu. Kromě tlaku švédské vlády kvůli neekologičnosti uhelného průmyslu je důvodem prodeje především fakt, že Německo chystá novou daň z uhlí, která by mohla uzavřít více než jednu třetinu německých elektráren spalujících hnědé uhlí. „Podle nejhoršího scénáře jsou v ohrožení až čtyři tisíce z devíti tisíc megawattů tamní kapacity,“ uvedl Hall.
Šéf Vattenfall odmítl říct, kolik peněz by chtěla skupina z prodeje získat. Podle Reuters by se mělo jednat o dvě až tři miliardy eur (55 až 84,5 miliardy korun) Vyjednávání o prodeji ale podle Halla nemohou začít, dokud nebude jasné, jaká daň z uhlí se bude v Německu platit. Definitivní slovo německé vlády prý ale padne až po přezkoumání vlivu případné změny na pracovní místa.
Podle dřívějších zpráv webu E15.cz o hnědouhelné portfolio v Německu má zájem ČEZ a Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského. Mezi zájemci by mohly být také investiční skupiny Blackstone, CVC, Macquarie a KKR.
Hall: V Německu zůstáváme
Jak Magnus Hall upozornil, prodej hnědouhelných aktiv v Německu ale neznamená definitivní odchod z tohoto klíčového trhu, kde švédská firma realizuje většinu svých zahraničních investic.
„Peníze, které vyděláme prodejem německých aktiv, budou reinvestovány opět především v Německu,“ vysvětlil Hall s tím, že pro Vattenfall představuje Německo asi 60 procent z celkových zahraničních investic.
