Uzávěrku za loňský rok již schválil i auditor. „První informace,kterou jsem po příchodu do hřebčína dostal, byla, že v podniku není na výplaty a že je v katastrofální situaci. Vyšší efektivitou výdajů, lepším využitím finančních prostředků i zlepšenou prací celého managementu,
který musel být bohužel z malé části obměněn, se podařilo ztrátu eliminovat,“ řekl deníku E15 ředitel hřebčína Jan Höck, který v čele národní kulturní památky stojí od prosince 2009. Důležitý byl i přerod hřebčína ze státního podniku na státní příspěvkovou organizaci. Pro kladrubské tak přestal platit strop pro výši dotací ze státní pokladny. Loni hřebčín dostal 71 milionů korun. Předloni to bylo podle údajů ministerstva zemědělství včetně dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu 63,2 milionu a o rok dříve 59,4 milionu korun.
„Částku 71 milionů korun obdržel kladrubský hřebčín ve formě příspěvku na provoz,“ řekla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková. Dalších více než 40 milionů loni dostal hřebčín na opravu kanalizace a zpracování projektu pro žádost o peníze z fondu Evropské unie pro základní rekonstrukci zchátralé památky. Kulturní památce pomohla úsporná opatření i přeměna ze státního podniku na příspěvkovou organizaci, umožňující příjem vyšších dotací
