Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením. Nové pravidlo není iniciativou českých zákonodárců, ale vyplývá z nutnosti zavést příslušnou evropskou směrnici.
Podle předpisu měli energetické štítky už od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů. V případě pronájmů částí budov měla nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy pak měly získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019.
Teď ale do vytyčeného plánu zasáhl prezident. Podle něj je evropská směrnice chybná a vágní. „Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi,“ podotkl Klaus.
Podle prezidenta předpis deformuje trh. „Protože zákon zakládá veřejnou podporu soukromému sektoru, zejména firem, které budou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících 'obnovitelné' zdroje energie a také státem požadované audity, na své si přijdou na úkor ostatních pouze obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné, a rovněž ti, kteří budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat,“ odůvodnil prezident své veto.
Ekologové: domácnosti můžou díky štítkům výrazně ušetřit
Podle zástupců Hnutí Duha by ale zákon srazil domácnostem účty za teplo o desítky procent a snížil závislost České republiky na fosilních palivech, tedy na uhelných velkodolech i na plynu z Ruska. „Snad jen uhlobaroni a bossové ruského Gazpromu mohou být odpůrci tohoto zákona,“ uvedl Miroslav Pech z Hnutí Duha.
Podle prezidenta jde český zákon ještě dál, než vyžaduje EU. Nepřihlíží dostatečně k místním, například klimatickým, podmínkám či způsobu užívání budov. K vrácení zákona ho prý i z těchto důvodů ve svých dopisech vyzvali nejen jednotliví občané a jejich skupiny, ale i senátorské kluby ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
Další osud zákona je při opakování hlasování nejasný. Ve sněmovně totiž budil rozpaky a senátem prošel jen nejnižším možným potřebným počtem hlasů. „Je překvapivé, že takový zákon předložila tato vláda. Jsem přesvědčen, že důvody, které mě vedou k vrácení zákona, jsou dostatečně pádné k tomu, aby se Sněmovna nad ním ještě jednou zodpovědně zamyslela,“ uzavřel Klaus.
