Pro rozpočet v dnešním prvním čtení hlasovalo 79 poslanců. Podpořili ho i nezařazení poslanci, například bývalý poslanec ODS Pavel Bém, zato bývalý poslanec ODS Michal Doktor se zdržel. Opozice hlasovala proti.
ČSSD vládě vytýkala například to, že se snaží hlavně snížit schodek rozpočtu a nestará se například ani o podporu zaměstnanosti. „Pokud se podíváme na návrh rozpočtu, tak ten je absolutně pasivní a absolutně rezignuje na jakékoliv snahy v příštím roce s hospodářským propadem a s rostoucí nezaměstnaností cokoliv udělat,“ prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Vaše vláda nemá žádnou hospodářskou politiku. Podle toho vypadají rozpočty, podle toho vypadá realita,“ prohlásil na adresu koalice Milan Urban (ČSSD).
Podle poslance Petra Braného (KSČM) vláda objektivně škodí zemi. „Státní rozpočet zajišťuje prohloubení krize, místo aby ji řešil,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip.
Rozpočtu se zastal poslanec ODS David Šeich. Největší hodnotou navrhovaného rozpočtu je bezesporu jeho odpovědnost, dodržování schodku rozpočtu pod třemi procenty HDP, respektive 2,9 procenta HDP,“ uvedl Šeich. Mezi významná pozitiva rozpočtu podle něj patří i to, že počítá s mnohem reálnějším růstem ekonomiky než rozpočty v minulosti.
Návrh nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Většina z nich kvůli němu zasedne už ve čtvrtek. Vydají doporučení k rozpočtům jednotlivých kapitol. Další čtení, kdy budou poslanci moci navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, by se mělo uskutečnit od středy 12. prosince. Závěrečné schvalování má proběhnout o týden později.
Sociální demokraté po schůzi prohlásili, že rozpočet nepodpoří, ale projednávání prodlužovat nebudou. Je podle nich v zájmu státu, aby se země nedostala do rozpočtového provizoria.
Restituce rozpočet neovlivní, započítají se ještě letos
Rozpočet nijak neovlivní schválené cirkevní restituce. Náklady ve výši 59 miliard korun se totiž účetně započítají do letošního roku. „Oněch 59 miliard splácených po dobu 30 let se nikoli ve výši dluhu, ale v účetní metodice promítne v roce 2012. Deficit veřejných rozpočtů tak bude prezentován ve výši nikoli 3,5 procenta, ale ve výši pěti procent, protože 59 miliard je zhruba 1,5 procenta,“ uvedl ve sněmovně ministr financí Miroslav Kalousek. Dodal, že účetní nárůst schodku letošního rozpočtu byl předjednát s Evropskou komisí a ratingovými agenturami.
Důvěru trhů jednorázové zvýšení schodku rozpočtu neohrozí ani podle analytiků. „Jednorázové zvýšení deficitu bude účetní operací, která nemá okamžitý vliv na výpůjční potřeby státu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Trhy jednorázové započtení církevních restitucí rozliší od strukturálního deficitu českých veřejných financí i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka. „Nicméně církevní restituce samozřejmě zvyšují také dluh vládního sektoru vůči HDP a zde nejde o jednorázovou záležitost, restituce v němu budou započteny i v dalších letech,“ dodal.
