Česko pak nabralo rychlý směr k euroatlantické integraci, Slovensku se ale jeho zpoždění podařilo dohnat. Česko vstoupilo do NATO v roce 1999 s předstihem. Slovensko na váhání doplatilo a stalo se novou členskou zemí až o pět let později.
Ve stejném roce však obě země bývalé federace rozšířily společně s osmi dalšími státy státy Evropskou unii. Slovensko pak naopak předběhlo Česko a přijalo společnou měnu euro. V Česku se zatím stále platí korunou a datum přijetí eura není i s ohledem na krizi v eurozóně známo.
Cesty obou zemí bývalé federace se rozdělily v roce 1992. Úvahy o rozdělení Československa se staly reálné 26. srpna. Tehdy předstoupili v brněnské vile Tugendhat premiéři Česka a Slovenska Václav Klaus a Vladimír Mečiar před novináře a oznámili, že československý stát bude od 1. ledna 1993 minulostí.
Slovenští poslanci už v červenci přijali Deklaraci o svrchovanosti SR. Následně prezident Václav Havel oznámil, že v reakci na vývoj ve zemi odstoupí. V prosinci pak Federální shromáždění přijalo usnesení k ústavnosti procesu zániku ČSFR a vzniku nástupnických států. Činnost ukončilo po 22 letech.
Havel se po rozdělení federace vrátil na Hrad a byl opět hlavou státu, i když samostatného Česka. Prezidentem Slovenska se stal Michal Kováč.
Rozdělení federace vztahům mezi oběma zemí prospělo. A tak nejen díky jazykové a kulturní blízkosti vzájemné vztahy politici z Prahy a Bratislavy nyní považují za mimořádně dobré a nadstandardní.
