Na nižší než očekávaný růst příjmů státního rozpočtu působí nejvíce nižší plnění DPH a příjmů z EU. Výdaje jsou podle MF meziročně nižší o 18,4 miliardy korun, a to zejména vlivem nižších převodů záloh regionálnímu školství o asi 13 miliard a nižších kapitálových výdajů o 9,1 miliardy korun.
Za nízkým plněním DPH stojí podle MF zejména pokles spotřeby soukromého sektoru a mimořádný vliv týkající se změny legislativy (úprava uplatňování daně na vstupu) v minulém roce.
Inkaso DPH představovalo 143,4 miliardy korun a meziročně vzrostlo o 2,3 procenta. Rozpočet přitom počítá s růstem o 15,5 procenta proti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 277,3 miliard korun, což představuje 72,2 procenta rozpočtu a meziroční růst o 5,2 miliardy, to je o 1,9 procenta. Rozpočet přitom počítá s růstem o 4,7 procenta proti skutečnosti roku 2011. I tato kapitola tedy za plánem klopýtá.
Za příčiny vedoucí ke snížení spotřeby domácností považuje ministerstvo hlavně opatrnost spotřebitelů, kteří z obav budoucího vývoje v ČR i Evropě raději odkládají spotřebu zbytných statků či služeb. K výraznému propadu spotřeby prý podle úřadu nedochází u zboží a služeb ve snížené sazbě, ale u zboží a služeb v základní sazbě.
„Zářijová čísla vytváří celkově smíšený obrázek, nenaznačují ale žádnou blížící se finanční katastrofu. Letošní schodek po třech čtvrtinách roku je nejnižší od začátku finanční krize v roce 2009. Vývoj v samotném září ukázal pozitivní obrat v DPH a v příjmech z daní právnických osob. Zatímco ovšem první jmenovaná položka nadále silně zaostává za celoročním plánem, u druhé je předpoklad, že celoroční plán bude překonaný,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank CR Pavel Sobíšek.
„Znepokojivou tendencí je zářijový propad dynamiky u sociálního pojistného, který může signalizovat snížení zaměstnanosti v ekonomice. Důsledkem takového vývoje bude další prohloubení schodku na účtu, z nějž stát vyplácí penze. Ke stabilitě průběžných financí přispělo v září uvolnění prostředků z EU fondů, z nichž se vyčerpalo během měsíce zhruba šest miliard korun. Vývoj v tomto čerpání do konce roku je ale velkou neznámou, která může rozhodnout o tom, zda nedojde k překročení celoroční výše deficitu plánovaného na 105 miliard korun,“ dodal Sobíšek.
