Za pětatřicet let po revoluci přibylo nádorů slinivky o stovky procent. Lékaři přesně nevědí proč
Onkologičtí specialisté si tohoto fenoménu všímají napříč republikou. Přestože ministerstvo zdravotnictví rozjíždí nové screeningové programy a onkologickou péči označilo i jako jednu z priorit Národního plánu obnovy, přibývá pacientů s rakovinou slinivky. Nyní zkušenost lékařů potvrzují i data, která získala e15. Podle nich trpělo ještě v roce 1990 tímto typem nádoru necelých osm lidí ze sta tisíc, dnes je to více než 36. Nárůst tak činí 450 procent.
Nárůstu počtu pacientů si všímají lékaři v Praze i Brně. „Konkrétní data nemám, ale pacientů je u nás pocitově výrazně více než dříve,“ popisuje Radim Němeček, zástupce přednosty a lékař kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně. Trend potvrdil i přednosta onkologické kliniky FN v Motole Tomáš Büchler. „Nejrychleji nám stoupá počet nádorů slinivky,“ sdělil.
Zkušenosti odborníků potvrzují data, která e15 získala z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Co se úmrtí týká, ještě v roce 1990 na nádor slinivky zemřelo 12,4 osoby na sto tisíc obyvatel. Poslední čísla z roku 2022 ukazují na 21,5 osoby. Prevalence, tedy údaj, kolik osob nemocí trpí, je stejně varovný. V roce 1990 šlo o 7,7 osoby na sto tisíc obyvatel, předloni 36,5. Šlo o nejvyšší číslo za celou časovou řadu.
Onkologický profil země, tedy velký dokument z loňského roku, který vydala OECD, říká, že téměř každé čtvrté úmrtí v Česku bylo způsobeno rakovinou. A podle České onkologické společnosti bude obecně rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí. Dílem také proto, že nemoci srdce a cév, dnes nejčastější příčinu, se daří eliminovat.
Zpátky ale k fenomenu rakoviny slinivky. Lékaře trápí zejména proto, že na ni není účinný screening, tedy plošný program, který by ji dokázal odhalit.
Stejně skličující je fakt, že lékaři neznají přesnou příčinu, proč počet pacientů tak narůstá. „Přesný důvod nevíme, faktorů je pravděpodobně více. Může jít o chronickou pankreatitidu, kouření, alkohol, diabetes mellitus či genetickou predispozici. Dle mého subjektivního názoru má důležitý vliv stres,“ míní Radim Němeček.
Podle Tomáše Büchlera, který o tématu hovořil před časem v e15 magazínu, může být v popředí i zvýšené znečištění prostředí. „Zemědělské znečištění, průmyslové znečištění. Samozřejmě že je snaha některé viditelné faktory znečištění prostředí omezit, ale pořád je tlak na to, aby se intenzifikovala třeba zemědělská výroba. Takže se do půdy dostává enormní množství chemikálií a jejich vliv z dlouhodobého hlediska zdaleka nemáme prozkoumaný,“ uvedl.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
