V souvislosti s plánovanou základnou Čína ohlásila, že začne s africkými státy spolupracovat v boji proti terorismu. Tento krok vyvolal spekulace, zda se Čína nehodlá zapojit do války v Sýrii.
Už loni Džibutsko podepsalo s Čínou dohodu o využívání přístavu v Džibuti čínskou armádou. To následně vedlo ke sporu s USA, které mají jedinou africkou základnu právě také v Džibutsku. Někteří američtí vojenští experti nyní vyjadřují znepokojení nad tím, že Čína bude mít vojenskou základnu tak blízko americké základně Camp Lemonnier, kde pracuje 4500 lidí.
Džibutsko leží ve strategicky významné poloze v průlivu Bab-al-Mandab spojující Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu. Díky plánované základně tak Čína může lépe chránit své lodě dovážející ropu z Blízkého východu. Navíc Peking získává lepší přístup na Arabský poloostrov, uvádějí The New York Times (NYT).
Kromě USA má v zemi základnu také Francie (Džibutsko je bývalá francouzská kolonie). Vojensky se v Džibutsku angažuje rovněž Japonsko, které se ve vodách kolem Adenského zálivu účastní protipirátských aktivit.
Čína se v chudém Džibutsku angažuje dlouhodobě, doposud však hlavně finančně. Peking zde aktuálně financuje rozsáhlé projekty za více než devět miliard dolarů (přes 220 miliard korun), mezi nimi je například železnice do sousední Etiopie.
Čínské výdaje na armádu rostou
Experti odhadují, že Peking bude v budoucnu budovat své základny po celém světě, aby tak chránil své rostoucí globální zájmy. Čínský prezident Xi Jinping v této souvislosti prohlásil, že chce vytvořit „silnou armádu, která odpovídá mezinárodnímu statutu země a jejím zahraničním zájmům“.
Deník NYT informoval, že Čína v poslední dekádě výrazně navyšuje výdaje na armádu. Od roku 2004 do roku 2014 vojenský rozpočet rostl v průměru o 9,5 procenta ročně, jak tvrdí studie Congressional Research Service. Rozpočet by měl růst o dalších deset procent na konečných 145 miliard dolarů. Někteří analytici však tvrdí, že rozpočet Číny na armádu bude ve skutečnosti ještě o dost vyšší.
