Evropské země se snaží modernizovat prostředky své vlastní obrany, a proto musí investovat do digitalizace konvenčních zbraňových systémů i obrany proti kybernetickým útokům. V následujících pěti až sedmi letech budou muset státy Evropské unie a Norsko dohromady v této oblasti utratit mezi 27,2 až 40,8 miliard eur (693 miliard až jeden bilion korun). Vyplývá to z analýzy Munich Security Conference, kterou má k dispozici server Politico.
Podle studie půjde nejvíce peněz především na lepší propojení zbraňových systémů, jak systémově, tak technicky. Armády také chtějí zajistit širší přenosové pásmo, aby k digitálním zbraňovým systémům měli přístup i vojáci ve vzdálených oblastech. Peníze by měly putovat i na výstavbu analytických center a na zaměstnávání odborníků na kybernetickou bezpečnost.
„Přesná čísla nemáme, ale odhadujeme, že v evropských armádách je dohromady zhruba 2500 až 3500 kybervojáků. To je jen polovina amerických kybernetických sil, přestože Evropa a USA čelí podobným kybernetickým hrozbám,“ uvádí studie.
Státům Evropské unie by s náklady na digitalizaci mohla pomoci takzvaná trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO), která bude spuštěna v prosinci. Má zajistit lepší koordinaci a spolupráci v obranných investicích. PESCO by mělo přispět například k nižšímu počtu typů výzbroje a vybavení, které nyní evropské armády používají.
