Napětí na izraelsko-libanonské hranici je nejhorší od roku 2006, kdy proběhla takzvaná Druhá libanonská válka. Židovský stát posílil vojenské nasazení na severu svého území. Premiér Benjamin Netanjahu před blížícími se volbami zdůrazňuje, že bezpečnost je pro něj prioritou. „Izrael musí chránit své zájmy, ale neměl by činit žádné kroky, které by nás mohly zaplést do syrské války,“ varoval podle Reuters vysloužilý důstojník Israel Ziv.
Asad přitom obviňuje Izrael z opakovaných leteckých útoků na syrském území, které podle něj nahrávají teroristům. „Proto někteří lidé v Sýrii vtipkují: Jak můžete tvrdit, že al-Káida nemá vzdušné síly? Má izraelské,“ uvedl v interview pro časopis Foreign Affairs.
Situaci v Sýrii a hrozbu Islámského státu (IS) řešili v Moskvě představitelé Damašku a umírněné, ale nekompletní opozice. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov oba tábory vyzval, aby se spojily k boji proti terorismu. Zdůraznil, že krizi si musejí vyřešit sami Syřané.
Svět mezitím sleduje drama s rukojmími IS. Jordánsko se uvolilo předat mu vězněnou Sadžídu Rišávíovou, již militanti požadovali výměnou za uneseného Japonce Kendžiho Gotoa. Ammán uvedl, že za ženu, která se účastnila bombových útoků v roce 2005, chce jordánského pilota Maáze Kasásbu. O japonském rukojmím se nezmínil. Islamisté v úterý pohrozili brzkou smrtí obou mužů.
Kasásba je z vlivného kmene. Jeho příbuzní a další lidé se v úterý před úřadem vlády domáhali, aby Ammán požadavku IS vyhověl.
