Řecký premiér Alexis Tsipras v noci na dnešek oznámil, že se rozhodl uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Podle Gabriela musí být jasné, o čem budou řečtí občané hlasovat.
„Neměli bychom tento návrh pana Tsiprase zavrhnout a říct, že je to pouhý trik,“ řekl Gabriel v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk. Zdůraznil však, že z otázek musí být jasně patrná vazba mezi nabízenou pomocí a reformami.
Překvapivý tah řecké vlády podle agentury Reuters znamená dramatický zvrat v pětiměsíčních jednáních mezi Řeckem a jeho věřiteli. Země na pokraji platební neschopnosti tak vstupuje na neprobádaný terén v době, kdy ochabuje naděje na dohodu.
„Referendum by mělo smysl jen v případě, že bude podrobeno hlasování to, co nabízí Evropa,“ řekl dále Gabriel. „A Evropa Řecku nabízí hodně,“ dodal.
Podle vicekancléře by bylo nepřijatelné, kdyby Tsipras chtěl po EU 20 nebo 30 miliard eur pomoci bez jakýchkoli podmínek. „Proto se musí zeptat lidí, zda chtějí záchranné prostředky v řádu desítek miliard eur výměnou za trvání určitých opatření, která povedou k postupnému zotavení Řecka,“ prohlásil Gabriel.
Atény vzhledem k referendu zároveň požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu pro Řecko, který má vypršet 30. června.
Nabízené miliardy nestačí
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard korun) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí velkorysé nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé vydírají a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie. Dnes se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
Řecké penze jsou v poměru k předchozímu příjmu vyšší než v Německu
