Kosovo bude podle dohody smět na jednáních vystupovat pod jednoduchým titulem „Kosovo“. „Toto označení nepředjímá status Kosova a je v souladu s rezolucí 1244 a s názorem Mezinárodního soudního tribunálu na nezávislost Kosova,“ píše se v dohodě. Mezinárodní soud přitom rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 neporušuje mezinárodní právo.
Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic je výsledkem jednání přesto spokojený. Smlouva totiž přímo nezmiňuje kosovskou deklaraci nezávislosti, což požadovala Priština.
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle označil dohodu za velký krok vpřed. „Smlouva potvrzuje, že obě strany usilují o společnou evropskou budoucnost,“ prohlásil.
Čětet také:
Evropská komise doporučila už v říjnu, aby Srbsko získalo status kandidátské země. Jednání se ale zkomplikovalo poté, co srbský vicepremiér Ivica Dačić na konci listopadu prohlásil, že Bělehrad nepovažuje nezávislé Kosovo za ztracené a nevyloučil ani možnost války. Zejména Německo kvůli tomu hrozilo, že využije svého práva veta.
Nyní ale Berlín Srbsko chválí. „Dalším krokem je nyní kandidátský status. Německo by bylo rádo, kdyby k tomuto kroku došlo na příštím setkání Evropské komise,“ prohlásil v reakci na dohodu německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Ve prospěch kandidátského statusu Srbska se ve společném prohlášení už včera vyslovily Rakousko, Francie a Itálie.
Oba státy se také dohodly na správě společné hranice. Měl by se tak vyřešit problém hraničních blokád, kterými kosovští Srbové protestovali proti nezávislosti Kosova.
