Žáci základních škol, kteří chtějí studovat na škole s maturitou, letos poprvé skládali jednotné přijímací zkoušky. Didaktický test z českého jazyka, literatury a z matematiky byl letos povinný pro všechny. Názory, zda to byl správný krok, se liší, ale s objektivním hodnocením se podle odborníků ještě nějaký čas bude muset počkat.
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se týkaly 86 tisíc žáků, kteří si letos podali přihlášku ke středoškolskému studiu na 1100 středních škol v Česku. Právě oni se mohli po letech pilotního zkoušení pustit do testů vytvořených Cermatem. Povinné přijímací zkoušky navrhl bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Chtěl omezit praxi některých škol, které přijímaly žáky jen podle prospěchu a braly v podstatě každého, kdo o to stál.
Jako problém se to ukázalo u maturit. „Čtyři roky jim stát platí školu a oni pak neudělají maturitu,“ říkával Chládek. Podle ministryně Kateřiny Valachové školy přijímaly studenty do počtu, protože za každého přijatého získaly peníze. Od povinných přijímacích zkoušek si tak slibovali, že slabší studenti se zaleknou a na maturitní obor se ze strachu, že nezvládnou přijímací zkoušky, nepřihlásí. A pokud ano, nebudou mít šanci.
Jenže to se nestalo. „Máme stejný poměr přihlášených do maturitních i nematuritních oborů jako loni. Čeho se žáci měli zaleknout? Stát nestanovil žádnou minimální hranici pro přijetí, je tak úplně jedno, kolik bodů získají. Navíc mají dva pokusy, a pokud se jim ani ty nepodaří, mohou se přihlásit do druhého kola, které je bez přijímacích zkoušek,“ rozčiluje se ředitelka Středního odborného učiliště gastronomie v Praze Kateřina Mrvová.
Řada připomínek
Odpůrci plošných přijímacích zkoušek, které zahrnují testy z matematiky a z češtiny, jim vyčítají řadu nedostatků. Například přílišnou nákladnost. Roční rozpočet činí zhruba 21 milionů korun, přitom v řadě zemí včetně sousedního Slovenska vycházejí zkušební testy o dost levněji. Diskutabilní se může zdát i důvod, proč se ministerstvo školství pro tento způsob testování uchazečů o studium rozhodlo, tj. zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium, a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Otázkou ovšem zůstává, jestli se tento problém vyřeší tak, že stejné testy absolvuje uchazeč o studium na prestižním gymnáziu a uchazeč o studium dejme tomu na střední škole zaměřené na lesnictví nebo technologii výroby potravin.
Zatím nelze říci, zda byly rovněž oprávněné připomínky upozorňující na to, že jednotný systém zkoušek formou testu povede k jednostranné výuce u žáků základních škol. Zadání přijímacích testů se podle Týdeníku školství skutečně může projevit tak, že učitelé budou nutit žáky vypracovávat typové úlohy, a ostatně to po nich budou požadovat i rodiče. Děti tak budou schopny vypracovat požadované zadání, ale rozhodně to nezvýší jejich znalost dané problematiky.
Tyto obavy se ozývají i z praxe, jak to potvrzují slova Tomáše Langera, ředitele Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára v Praze: „Pokud by měl tento zkušební systém směřovat k tomu, že výsledek jednotných přijímacích zkoušek bude výrazně dominantním kritériem pro přijetí uchazeče na střední školu, a pokud nebude podporován vznik hodin pro přípravu na přijímací zkoušky, může to v některých základních školách vést k deformaci školní výuky,“ uvedl Tomáš Langer pro Týdeník školství.
Výtky mají i ředitelé škol
Na průběh státních přijímacích zkoušek, především na administrativní zátěž, si stěžuje i řada ředitelů středních škol. „Ta zkušenost byla pro mě dost negativní, protože se to sešlo s maturitními zkouškami z češtiny,“ řekl Českému rozhlasu Luděk Bělehrad, zástupce ředitele Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích. Loni škola pořádala zkoušky vlastní, výsledky měla tentýž den. Teď podle něj museli někteří zájemci čekat až měsíc.
Luděk Bělehrad dále vytýká nejasnosti v organizaci. „Čekal bych od ministerstva, které připravilo celý tento projekt, že vydá nějaký manuál, jak postupovat v celé té příšerné anabázi, kterou představovala jednotná přijímací zkouška pro školy,“ dodává.
Už v lednu ředitele Cermatu upozornili na problémy čtyři jihočeští ředitelé gymnázií, mezi nimi i Antonín Sekyrka z Gymnázia Česká v Českých Budějovicích. „Od společnosti Scio jsme měli přijímací zkoušky vyhodnocené na setiny, takže se nikdy nestalo, že bychom nemohli oddělit přijaté uchazeče od nepřijatých, ale v současné době Cermat vyhodnocuje testové úlohy pouze na celé body. To mi vadí velice,“ vysvětluje.
Na výtky ředitel společnosti Cermat Jiří Zíka reaguje slovy: „Je potřeba zhodnotit výsledky, zhodnotit proces jako takový a následně eventuálně změnit i legislativní texty.“ Ředitelé oslovených gymnázií chtějí po ukončení výběrového řízení na střední školy s ministerstvem školství i společností Cermat vzniklé problémy řešit.
S hodnocením se musí počkat
Na první hodnocení celkových výsledků jednotných přijímacích zkoušek s napětím čekají nejen odborníci, ale i laická veřejnost. „Jestliže se ukáže, že výsledky uchazečů v přijímacích zkouškách budou rozloženy v celé šířce hodnoticího spektra, pak svůj účel splnily. Pokud se ale ukáže, že většina uchazečů dopadla dobře nebo jen špatně, pak nebyly postaveny správně a byly buď nadhodnocené, nebo podhodnocené. V tom případě by měla následovat korekce poměru obtížnosti a času na vypracování testu,“ nahlíží na situaci T. Langer.
Zatím jsou známy dílčí výsledky. Například v Praze dopadly zkoušky nad očekávání dobře, zjistil server Seznam Zprávy. Ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová říká, že v testech byly děti většinou úspěšné.„U nás se konaly zkoušky v osmiletém, šestiletém a ve čtyřletém oboru. Musím říct, že mě výsledky velmi mile překvapily, protože studenti dosahovali vysokých bodů, 48 nebo 49 bodů z maximálně možných 50 nebylo výjimkou,“ popisuje ředitelka Schejbalová.
„V osmiletém oboru kupodivu dopadla lépe matematika než český jazyk, obvykle to bývá obráceně. V šestiletém a čtyřletém oboru bych řekla, že výsledky z českého jazyka i matematiky jsou srovnatelné,“ dodala Schejbalová. „Vypadá to, že uchazeči dopadli dobře a že uspějí u přijímací zkoušky. Budeme otevírat dvě třídy pro 60 žáků. Zkouška z matematiky pravděpodobně dopadne lépe než zkouška z českého jazyka,“ řekl Seznamu ředitel Střední průmyslové školy zeměměřické Jan Staněk.
