Třetina mladých není spokojena s uplatněním svého vzdělání

Kadeřnické služby pro seniory zdarma v karlínském učilišti slavily úspěch, akce se prodlužuje.

Kadeřnické služby pro seniory zdarma v karlínském učilišti slavily úspěch, akce se prodlužuje. Zdroj: MČ Praha 8

rybáři, výlov, ryby, kapr, Třeboň
Gymnázium - ilustrační foto
Nádvoří pražského Gymnázium U Libeňského Zámku.
4
Fotogalerie

Přibližně třetina lidí (34 procent) ve věku mezi 20 až 34 roky nevyužije v práci svou kvalifikaci. Přitom téměř polovina mladých lidí absolvovala během svého vzdělávání více než šestiměsíční povinnou praxi. Vyplývá to z aktuální analýzy průzkumu situace mladých na trhu práce, kterou zpracoval Český statistický úřad.

S uplatněním svého vzdělání jsou podle analýzy nejspokojenější vysokoškoláci. Spokojenost mladých lidí s tím, jak mohou svou kvalifikaci uplatnit, je podle průzkumu závislá na jejich vzdělání. Nespokojena byla téměř polovina (46 procent) všech respondentů s výučním listem.

Nejvíce je jich v oborech technika, výroba a stavebnictví a služby, zejména pak v restauratérství a v kadeřnických a kosmetických službách. Poměrně vysoký podíl (37 procent) nespokojených byl i mezi středoškoláky s maturitou, a to zejména v oborech umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví a rybářství a mezi absolventy gymnázií a lyceí.

Mezi vysokoškoláky si na špatné uplatnění svého vzdělání stěžuje naopak jen asi 13 procent. Nejvíce je jich v oborech služeb, umění a humanitních věd, ukázal průzkum. Nějakou pracovní zkušenost během svého studia získalo asi 80 procent dotázaných. Dlouhodobou praxi, tedy více než šest měsíců, uváděli nejčastěji vyučení (26 procent). Jde hlavně o mladé muže, což souvisí s rozdílnou vzdělanostní skladbou mužů a žen.

Na středním stupni s maturitou už je rozdíl s dlouhodobou praxí mezi muži a ženami podstatně nižší. A v terciárním vzdělání mají naopak více praxe ženy, protože je i více absolventek než absolventů. Více než půl roku praxe mělo asi deset procent vysokoškoláků. Možnost stěhovat se za prací uvádějí podle ČSÚ hlavně neaktivní lidé ve věku do 24 let, kteří studují vysokou školu. Více než 35 procent jich v průzkumu připustilo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali i mimo ČR.

Ochota stěhovat se klesá s přibývajícím věkem. Ve skupině lidí mezi 25 a 29 roky byl jejich počet 16 procent a v další skupině do 34 let se snížil na osm procent. Průzkum mezi zaměstnanými ve věku mezi 20 a 34 roky ukázal, že se jich za prací přestěhovalo 13 procent. Podle ČSÚ jde hlavně o absolventy terciárního studia a ty s maturitou (celkem 104 tisíc lidí). Převážně se stěhovali v rámci ČR (132 tisíc), méně jich odešlo do zahraničí (28 tisíc).