„I nadále předpovídáme výrazný nárůst využití jaderné energie - o 35 až 100 procent do roku 2030,“ uvedla MAAE. Dodala ale, že její předpověď je nyní o sedm až osm procent nižší než v roce 20210.
Agentura připomněla, že roztavení reaktorů na Fukušimě po březnovém zemětřesení a obří přílivové vlně vedlo k tomu, že loni počet reaktorů, které se ve světě začaly stavět, klesl na tři z 16 v roce 2010. Trvale navíc ukončilo provoz 13 reaktorů včetně čtyř na Fukušimě a osmi v Německu, kde vláda reagovala na katastrofu rozhodnutím o odstoupení od jaderné energetiky. Jedinými dalšími zeměmi, které Berlín následovaly, byly Švýcarsko a Belgie.
„Byl to největší počet uzavřených reaktorů od roku 1990, kdy mělo podobný účinek neštěstí v Černobylu,“ uvedla MAAE. V roce 2010 byl uzavřen jeden reaktor a o rok dříve tři.
Jiné země naopak v jádru stále vidí budoucnost. Například Velká Británie a Francie nedávno podepsaly dohody týkající se stavby nové atomové elektrárny ve Spojeném království v hodnotě zhruba půl miliardy liber. Británie zároveň potvrdila seznam osmi míst vhodných pro stavbu nových reaktorů, které mají vzniknout do roku 2025. Všechny by měly být vybudované u už existujících elektráren.
„Pokles předpovídaného růstu pro rok 2030 o sedm až osm procent odráží zrychlené odstavování jaderných elektráren v Německu, některé další uzavírání, vládní přehodnocování plánovaného rozvoje v Japonsku a dočasné odklady rozšiřování v několika dalších zemích,“ uvedla MAAE. Její odhad tak ukazuje, že mediální předpovědi konce jaderné energetiky ve světě pod dojmem loňského neštěstí jsou jen dobovou záležitostí.
Na konci loňského roku ve světě pokračovala výstavba celkem 64 reaktorů, většinou v Asii, uvedla MAAE. Konstatovala, že faktory, které přispívaly k růstu zájmu o jadernou energetiku před Fukušimou - zvýšená poptávka rozvojových zemí, obavy z klimatické změny, energetická bezpečnost a nejistoty kolem dodávek fosilních paliv - se nijak nezměnily.
