„O víkendu, kdy padaly rekordní teploty a slunce pálilo jako divé, jsem vyrobil maximálně 3,1 kilowatt. Zato v úterý po dešti, když vysvitlo sluníčko, vyráběla elektrárna i 3,5 kilowatt,“ uvedl předseda České fotovoltaické asociace a provozovatel malé střešní elektrárny Michael Schmid.
Hlavní vinu na nižším výkonu nesl prach, který v letních vedrech, kdy nepršelo, sedal na panely a snižoval jejich výkon. Druhým faktorem, který minulý víkend výkonu nepřidal, byl opar na obloze, který nejenže pohlcoval záření, ale navíc i zvyšoval teplotu.
„Ve velkých vedrech se panely přehřívají a účinnost potom klesá, elektrárna potřebuje hodně záření, ale ne velkou teplotu,“ dodává Schmid.
Ideální počasí, kdy fotovoltaické elektrárny maximalizují svůj výkon, je chladno, čistá obloha a intenzivní záření. Zatímco například v Praze dopadne na metr čtvereční v ideálních dnech 1025 wattů sluneční energie, ve Znojmě je to 1150 wattů a v jižní Evropě více než 2000 wattů.
