Majitel tuzemské Škody Auto, německý automobilový koncern Volkswagen, hodlá do konce desetiletí zrušit desítky modelů se spalovacím motorem. Chce rovněž omezit svůj celkový prodej a zaměřit se na výrobu dražších automobilů přinášejících vyšší zisky, píše deník Financial Times.
„Klíčovým cílem není růst,“ cituje list finančního ředitele koncernu Arna Antlitze. „Soustředíme se více na kvalitu a marže než na objem prodeje a tržní podíl,“ uvedl rovněž Antlitz. Dodal, že Volkswagen v příštích osmi letech v Evropě zredukuje o 60 procent svůj sortiment benzinových a naftových vozů, který nyní tvoří minimálně sto modelů různých koncernových značek.
Podle listu jde o změnu oproti přístupu dřívějších vedoucích pracovníků podniku. Volkswagen byl průkopníkem „lidového automobilu“ ztělesňujícího posedlost automobilového průmyslu růstem.
Škoda auto chce prodávat už jen elektromobily. Jaké změny se chystají?
„Výrazně jsme snížili fixní náklady, takže jsme méně závislí na objemu prodeje a méně závislí na růstu,“ uvedl Antlitz. Upozornil, že ani plánovaná expanze koncernu v oblasti elektromobilů nebude vytvářet nové výrobní kapacity. „Kapacity nepřidáváme. Postupně přeměňujeme továrny,“ dodal s odkazem na závody v německých městech Cvikov a Emden, kde byly výrobní linky uzpůsobeny k produkci elektromobilů.
Antlitz nicméně připustil, že předpoklad, že elektromobily budou pro Volkswagen v brzké době stejně ziskové jako modely se spalovací motorem, zpochybnily stoupající ceny surovin pro výrobu baterií. „Doufáme, že válka (na Ukrajině) brzy skončí a ceny suroviny se minimálně o trochu sníží,“ uvedl. Upozornil rovněž, že ceny baterií by měly v dlouhodobějším horizontu snižovat nové technologie.
Nová strategie Volkswagenu odráží hluboké změny v širším automobilovém sektoru, který se po desetiletí snažil zvyšovat své zisky rozšiřováním prodeje. O rozšiřování prodeje přitom automobilky usilovaly i v případě, že to vyžadovalo poskytování rozsáhlých slev.
Bývalý šéf Volkswagenu Martin Winterkorn, který odstoupil v důsledku skandálu kolem manipulací s emisemi naftových vozů, si stanovil za cíl předehnat konkurenty Toyota a General Motors a učinit z koncernu do roku 2018 světovou jedničkou z hlediska objemu prodeje. Ve snaze o globální dominanci koncern udržoval značné aktivity na nerentabilních trzích v Severní a Jižní Americe. Volkswagen zaplavoval americký kontinent novými modely, ačkoli mu to přinášelo rozsáhlé ztráty.
Nedostatek čipů v důsledku pandemie nicméně v loňském roce automobilky přinutil ke snižování produkce, zatímco poptávka po automobilech rostla. To umožnilo značkám jako Mercedes a BMW zvýšit ceny svých modelů a dosáhnout rekordních zisků navzdory nižšímu objemu prodeje.
Podobná strategie katapultovala Volkswagen do čela žebříčku zisků firem tvořících prestižní německý akciový index DAX. Koncern se soustředil na dražší vozy vyráběné jeho luxusními značkami Audi a Porsche, které se podílejí na velké části jeho zisků, píší Financial Times.
Vedoucí pracovníci VW, Mercedesu i BMW podle listu dávají najevo, že tato strategie bude pokračovat i poté, co problémy v dodavatelských řetězcích poleví. „Skutečně bych rád zdůraznil, že neuplatňujeme strategii založenou na objemu prodeje,“ uvedl loni šéf BMW Oliver Zipse.
