Zlatým dolem pro spekulanty se podle nejčerstvějších dat Eurostatu staly některé země Skandinávie, rychle však rostly ceny třeba i v Británii, Rakousku nebo na Slovensku. Tempo růstu cen navíc podle statistiků zrychluje.
Zatímco během letošního prvního čtvrtletí vzrostly ceny unijních realit v průměru o půl procenta, ve druhém kvartálu už bylo tempo takřka třikrát rychlejší. „Jde o důsledek extrémně uvolněné měnové politiky. Jejím cílem je zařídit inflaci, a zatímco u cen spotřebního zboží se to nedaří, ceny investičních aktiv naopak rychle rostou,“ uvádí analytik J&T Banky Petr Sklenář.
Podle něho se propad úroků k nule a program nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou projevil v první fázi zejména růstem cen akcií a dluhopisů, nyní se prý kapitál více soustředí na reality.
Meziroční vývoj cen realit ve druhém čtvrtletí 2015 |
Příkladem tohoto jevu je Švédsko. Tamější centrální banka letos v únoru zavedla záporné úrokové sazby a prohloubila své nákupy dluhopisů. Jen za první polovinu roku přitom v zemi vzrostly ceny rezidenčních realit bezmála o osm procent.
Oproti loňskému létu byly ceny švédských bytů a domů dokonce o 13 procent výše, kupříkladu švédské akcie za stejné období podražily jen o devět procent.
Meziroční růst cen realit o šest a více procent přitom považuje Evropská komise v rámci systému včasného varování za příznak možné cenové bubliny na trhu. Tuto hranici v létě překročilo hned sedm unijních států, v dalších třech se k ní růst cen realit přibližuje.